Jak depresi rozpoznáme?

Mezinárodní klasifikace nemocí, která je pro stanovení jakékoliv medicínské diagnózy závazná, popisuje široké spektrum příznaků, které tvoří obsah depresivního syndromu. Pro názornost je lze rozdělit do pěti skupin. Na prvním místě je vlastní porucha nálad.

Ta je charakterizována:
  • výskytem smutné, pesimistické, zoufalé nálady,
  • pocity beznaděje a bezvýchodnosti,
  • neschopností prožívat radost (anhedonií),
  • ztrátou zájmů,
  • poklesem energie,
  • zvýšenou únavností.
Další příznaky se objevují v oblasti myšlení; charakteristická je:
  • ztráta sebedůvěry,
  • výčitky a pocity viny,
  • úvahy o sebevraždě.
Ty jsou u deprese samozřejmě mimořádně nebezpečné. Odhaduje se, že zhruba 10 % jedinců s depresí, kteří nenalezli účinnou pomoc, spáchá dokonanou sebevraždu. Následují kognitivní příznaky /Kognitivní procesy či kognitivní funkce definujeme jako psychické procesy a operace, pomocí nichž jedinec poznává svět a sebe sama. Patří mezi ně například vnímání, pozornost, představivost, paměť, myšlení a řeč. / jakými jsou:
  • soustředivost,
  • nerozhodnost,
  • váhavost,
  • zpomalené myšlení.
Dalšími projevy jsou poruchy psychomotoriky /Psychomotorika = koordinace vědomého ovládání pohybového ústrojí/. Na jednom extrému je motorická retardace, která se na vrcholu může projevit jako vymizení motoriky, tedy stupor, pravým opakem může být vystupňovaný neklid až do agitovanosti.

Depresi doprovází ale rovněž velmi důležité somatické příznaky
  • tzv. terminální insomnie (ranní probouzení o dvě nebo více hodin před obvyklou dobou),
  • ranní pessima (zhoršení nálady zejména v ranních hodinách v porovnání s odpolednem a večerem),
  • ztráta libida,
  • nechutenství,
  • váhový úbytek (o 5 % a více za poslední měsíc).
Mohou se objevit i další tělesné příznaky, jako je zácpa, sucho v ústech, olověná tíže končetin, případně i bolesti. Abychom mohli diagnózu deprese stanovit, je zapotřebí splnit časové kritérium - výše uvedené příznaky (avšak různě namíchané) přetrvávají po většinu dne, každý den a vcelku déle než dva týdny.

Klasifikace dále vyžaduje upřesnění na základě závažnosti příznaků. Mírná depresivní fáze se vyznačuje především depresivní náladou a ztrátou zájmu a radosti, ale přestože má člověk potíže zastávat svoje životní role, nepřestane fungovat úplně. U středně těžké deprese je přítomno více výše uvedených příznaků, přičemž pacient prakticky není schopen fungovat. Těžkou depresivní fázi doprovází závažná stísněnost nebo agitovanost, objevují se hluboké pocity viny, nebezpečí sebevraždy a neschopnost jakkoli fungovat.

Specifikuje se, zda jsou přítomny somatické příznaky. Těžkou depresivní fázi mohou doprovázet i psychotické příznaky. Jedná se o bludy, halucinace nebo depresivní stupor. Bludy jsou katastrofické (hrozí katastrofa, kterou pacient zavinil svou pouhou existencí), případně se jedná o myšlenky na hřích, chudobu. Sluchové halucinace jsou pomlouvačné či obviňující. Je vhodné specifikovat, zda jde o psychotické prožitky odpovídající či neodpovídající náladě.
 
MUDr. Tomáš Novák
Národní ústav duševního zdraví