Jaké jsou možnosti užití psychoterapie?
Psychoterapie se obecně uplatňuje až po odeznění akutních příznaků, kdy je pacient již schopen se na komunikaci s terapeutem plně soustředit.
Pojem psychoterapie představuje mnoho verbálních i neverbálních technik a postupů, které se liší ve svém bezprostředním, střednědobém nebo dlouhodobém cíli. Psychoterapie zahrnuje určitou formu učení, při kterém dochází k setkání s expertem - psychoterapeutem.
Psychoterapie, podobně jako všechny známé léčebné přístupy, je charakterizována svými nespornými výhodami, ale také nevýhodami.
Mezi hlavní výhody patří to, že ji nedoprovází nežádoucí účinky takové, jaké mívají psychofarmaka či jiné biologické způsoby léčby. V některých případech může být také efektivní tam, kde dosavadní farmakologická léčba selhala a existuje i teoretická možnost jejího využití ke snížení rizika relapsů a recidiv (pacient se lépe vypořádává se svými potížemi).
K jejím nevýhodám patří zejména to, že ji nelze samostatně aplikovat u středně těžkých, těžkých nebo psychotických depresí a mánií. Metoda je velmi časově náročná a může být pro pacienta i výrazně finančně nákladná. Faktem také zůstává, že terapeutický proces ovlivňuje řada faktorů a účinek je závislý mimo jiné na osobnosti terapeuta a na ochotě pacienta spolupracovat.
Léčebný efekt se většinou dostavuje později (po 6 - 8 týdnech) než u farmakoterapie (po 4 - 6 týdnech), ale bývá trvalejšího charakteru.
Psychoterapie bipolární poruchy je v první etapě především zaměřena na pochopení onemocnění a na jeho přijetí. Čím dříve se pacient naučí rozpoznávat příznaky onemocnění a včas na ně reagovat, tím lepší jsou jeho vyhlídky do budoucna. Smíření se s existencí psychiatrické diagnózy bývá pro řadu lidí obtížné. Je to ale nejrozumnější cesta k dlouhodobému fungování. Akceptování diagnózy je provázeno přijetím určitých „omezení“. Jejich rozsah je individuální podle závažnosti celkového stavu, počtu fází onemocnění atd. a je právě předmětem psychoterapeutických rozhovorů. Mezi základní „omezení“ platící pro všechny pacienty patří většinou nutnost dlouhodobého či trvalého užívání léků a úprava životosprávy.
Není výjimkou, že si pacient zejména v mánii stačí před zahájením léčby udělat nějakou nepříjemnost, trapas, konflikt. Po odeznění potíží se za své chování stydí a často se vyhýbá společnosti. Je proto dobré tyto prožitky v rámci psychoterapie ventilovat a za podpory terapeuta najít cestu zpět.
Psychoterapie se dále uplatňuje v období remise. Tehdy bývá zaměřená na běžné životní problémy (partnerské neshody, potíže v zaměstnání apod.) a jejich řešení.
Dlouhodobá psychoterapeutická podpora je vhodná rovněž při plánovaném snižování stresu a zvládání stresových situací.
MUDr. Martin Anders
Psychiatrická klinika LFUK Ke Karlovu, Praha 2
Filip Španiel, Tomáš Novák
Národní ústav duševního zdraví