Kamarádka začala pít
Dobrý den, moje kamarádka (42) začala pít alkohol od doby, co porodila postiženou (3 stupeň postižení-zpomalený vývoj) dceru (nyní 3,5 roku). Její partner se s tím popasoval dobře, prostě si jeho dcera žije ve svém světě a je spokojená. Horší je to s tou kamarádkou. Úplně se změnila, doposud jí všechno vycházelo přesně jak měla naplánováno a najednou změna o 180 C°. Přestala úplně jíst, zhubla už tak moc, že si toho okolí už všimlo. Víc kouří a do toho pije víno a přidala k němu i tvrdý alkohol. 5x v týdnu má děsné stavy. Připadá si jako robot, že už jenom uklízí, stará se o malou, se starším synem úkoly atd. Stává se z ní úplná troska, kostra potažená kůží. Prostě se nesmířila s tím jejím zdr. stavem. Bohužel jsem se od jejího partnera dozvěděla pro mě zdrcující zprávu, a to takovou, že pila i v době těhotenství. Tedy za její zdravotní stav své dcery může zřejmě jenom a jenom ona. Strašně mě s tím zklamala, ale přesto všechno ji chci pomoci. Partnerovi na to řekla, že to má v genech, protože pil její otec a máma má také kladný vztah k alkoholu. Pije zásadně večer, když děti usnou. Někdy se stalo, že pije i po obědě a je soudná, jelikož pro syna do školy nejede. Zavolá partnerovi, že má zase ty svoje stavy a on odjíždí dřív z práce, aby se postaral o děti. Ona si jde vyčerpáním lehnout. Z tak úžasné kamarádky se před očima skutečně stává troska. Přítel už na to nemá sílu a zvažuje, že vezme děti a půjde bydlet k mamce. Obává se, ale že se buď upije a nebo že si něco udělá.
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z Vašeho emailu je cítit, že máte o kamarádku strach. Nevyslovila jste ale otázku, která Vám běží hlavou. Ví Vaše kamarádka, že jste si změny u ní všimla? Mluvila jste s ní o tom, že Vám připadá, že pije až moc, začala hodně kouřit, zhubla a tak nějak zanedbává i péči o děti? Můžeme mít fantazie nad tím, co se děje, proč se tak kamarádka chová a podobně, ale je dobré se držet toho, že s ní můžete mluvit. Ať už bude odezva z její strany jakákoliv, uslyší Vás - že se strachujete, že je Vám nepříjemné o tom s ní mluvit, že jí nabízíte pomoc, i když třeba nevíte, jak na to, nebo že s ní jen chcete být (i v mlčení). Už jen tento rozhovor může být úlevný - a může to být první krok k něčemu dalšímu.
Vyhledat odbornou pomoc, pomoct s objednáním, doprovodit kamarádku (třeba) do krizového centra nebo adiktologické poradny - to jsou další kroky, které můžete podniknout, pokud bude kamarádka chtít. A nezapomeňte na sebe a na partnera a děti kamarádky, protože pomáhající a lidé žijící v takové situaci potřebují podporu také.
Snad jsem Vám odpověděla i na tu nevyslovenou otázku. Držím pěsti. LV