Centrum v Českém rozhlase



Jak může lidem s duševní nemocí pomoci, když jim s tím, jak zvládnout život, poradí člověk, který má sám zkušenost s psychiatrickou diagnózou? Jak probíhá proces zotavení? Co si představit pod pojmem komunitní péče a jak vypadá její aktuální stav u nás? Na tyto a spousty dalších otázek odpovídali v Českém rozhlase Plus ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Pavel Říčan a peer lektor vyučující kurzy ve Škole zotavení Michal Kašpar.
 
Níže si můžete přečíst jeden z úseků rozhovoru, ve kterém se hosté rozhovořili o aktivitách našeho Centra. Celý rozhovor ze dne 11. 4. 2019 si můžete poslechnout zde, a to od času 15.34.25.

 

Pane Kašpare, v čem spočívá Vaše práce peer lektora? Co to obnáší?
 
MK: Tak já mám možnost přednášet pro různé lidi, kteří se specializují na oblast duševního zdraví. Ale konkrétně ve Škole zotavení, tam přednáším především pro lidi, kteří mají svoji vlastní zkušenost s duševním onemocněním. Já jako člověk, který má rovněž takovou zkušenost, jim předávám něco, na co se specializuju – a to je zejména kurzy s tématy Zotavení a Sebeprezentace.
 
Vás tedy k této pomoci druhým přivedla vlastní nemoc?

MK: Ano, dá se to tak říct. Už krátce poté, co jsem onemocněl, tak jsem zakládal divadlo pro lidi s duševním onemocněním, kteří tam hráli. A vedl jsem ho asi deset let.
 
Pane Říčane, v čem je hlavní přínos osobní účasti člověka, který opravdu na vlastní kůži ví, jaké to je? Účast na pomáhání lidem, kteří se také setkají s diagnózou.
 
PŘ: Tak asi největší přínos je v tom „expertství“. Když se zeptáte, kdo je expert na léčbu duševních nemocí, tak vám většina lidí řekne, že to je lékař, psychiatr nebo psycholog. Ale když se zeptáte, kdo je expert na to, jak zvládat duševní onemocnění a jak žít s duševní nemocí, tak je to člověk, který tu zkušenost má. Který může sdílet to, co prožil, a poslouchat. Je tam nějaký prvek blízkosti. Čili lidé, kteří mají tu vlastní zkušenost, mohou být blíže lidem, kteří tu pomoc potřebují.
 
Pane Kašpare, co se týká Školy zotavení a vy jste už i sám použil pojem zotavení – jak to probíhá?

MK: Zotavení jako takové je něco poměrně krásného a složitého. Může se to brát jako zotavení „z nemoci“, ale může se to také brát jako zotavení „ke zdraví“ - k lepšímu duševnímu, ale i životnímu pocitu.



Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne. Václav Havel