Na konci února naši dva odborníci, Jan Pfeiffer a Myroslava Bubela opět odjeli na několik dní do Moldavska v rámci projektu zaměřeného na deinstitucionalizaci ústavní péče v zemi. 

Cílem cesty bylo jednak vzdělávání a metodická podpora odborníků, ale také monitorování, jakým způsobem by bylo možné přesouvat  více lidí z ústavů sociální péče do chráněných bydlení.

Tentokrát se uskutečnila mapovací návštěva v ústavu sociální péče na severu Moldavska, ve městě Balti. Zde je umístěn jeden ze čtyř ústavů pro dospělé mentálně postižené a duševně nemocné lidi. K Janu Pfeifferovi se do ústavu v Balti připojilo několik moldavských odborníků, Arcadie Astrachan, Vadim Tarna, Zacharia Glod, Victoria Botnaru, Mariana Iorga.

V ústavu žije 440 klientů, počet zaměstnanců čítá 230 lidí, z toho 130 pracuje přímo s klienty.  Před několika lety byla péče o klienty spíše na bázi dohledu a jejich nasycení. Nyní se pracovníci snaží, aby se s klienty pracovalo individuálněji, ač je to v tak vysokém počtu klientů složité.

V současné době k ústavu patří dvě chráněná bydlení, v nichž se pracovníci starají o klienty 24 hodin denně. „Zatím se bojíme nechávat přes noc klienty bez dozoru“, sdělil ředitel ústavu. Vedoucí sociální pracovník z ústavu v Cocieri, Zacharia Glod mu však sděluje, že se také báli a nyní cocierští klienti zvládají být dvě třetiny dne sami v chráněném bydlení.

Cílem návštěv v ústavech je začít také lidi s diagnózou F20 (schizofrenie) přesouvat do chráněných bydlení,  což se zatím v Moldavsku neděje. Nejen zaměstnanci ústavů, ale i státní úředníci, mají obavy z toho, jestli tito lidé jsou schopní žít samostatně. Naštěstí my to v České republice již víme, a proto se snažíme naše zkušenosti sdílet .

V ústavu žije 155 klientů se zmíněnou diagnózou (F20) a z toho 12 jich má trvalý pobyt v Balti. A právě těchto 12 lidí bychom chtěli zkusit dostat do chráněných bydlení. Jedná se o čtyři muže a osm žen. V ústavu žijí léta, a to většinou proto, že jejich rodiče už zestárli a nemá se o ně kdo starat.

Někteří z nich nám řekli, že by rádi odešli z ústavu, někteří se bojí nároků normálního života. Všichni si ale myslíme, že by integraci zvládli.  Ústav nyní plánuje výstavbu či nákup 4 chráněných domů/bytů  a my věříme, že se nám podaří přesvědčit ředitele, sociální pracovníky, úředníky, aby alespoň jeden dům či byt byl pro klienty s duševním onemocněním.

V rámci naší návštěvy Balti jdeme ještě navštívit jedno chráněné bydlení. Jedná se o byt 3+1. Bydlí v něm čtyři klientky a pracovnice, která přešla z ústavu. V době naší návštěvy se připravují na oslavu narozenin jedné z klientek a všechny, včetně pracovnice, jsou nadšené ze své nové životní/pracovní role. Žádná z klientek by se nechtěla vrátit zpět do ústavu.


Ke konci naší návštěvy se všichni fotíme a cítíme, že děláme dobrou věc.