chlapec 8let - kývání tělem při napětí

Vážený pane doktore, mám syna ve věku 8 let, narodil se předčasně ve 35 týdnu , porod rizikový / u mě preemklapsie/. APGAR skore měl 6-8-10 , diagnosa opožděný psychomotorický vývoj. Vše se během let srovnalo, ve škole prospívá velmi dobře,rád se učí, má výbornou pamět.Doposud trochu vázne motorika pohybu / špatně drží rovnováhu/ jezdíme cvičit do Jánských Lázní. Problém, který se jeví je synovo kývání,jako reakce na nějaké očekávání, zřejmě emoční napětí ? Doposud nám nikdo neporadil, jak pomoci synovi, neboť si to neuvědomuje, na upozornění reaguje krátce. Byl již na konzultaci na INEPU u Mudr. Paděrové ,zatím bez výsledku. Problém je, že si toho všímají i spolužáci nebo cestující v metru, jakmile se vlak rozjede, začíná kývání .... Při učení nebo četbě nebo při zaujetí hry se nekývá. Zřejmě se jedná o nějaké emoční vnitřní napětí , nevíme , jak odstranit a ani kam se obrátit s prosbou o radu. Děkuji za jakýkoliv názor nebo doporučení, kam se obrátit nebo syna objednat na vyšetření, abychom pomohli tento jev odstranit. S pozdravem a poděkováním za názor nebo radu, velmi Vám budu vděčná Helena Reslová
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, trochu nechápu, že z vyšetření v Inepu není žádný výsledek, protože lékař už při prvním setkání s pacientem musí udělat diagnostickou rozvahu a určit alespoń pracovní diagnózu. Napadá mě, jestli se kývání Vašeho syna nepodobá tiku. Tiky se zhoršují většinou při emočním napětí, ve stresu či při nedostatku vnějších podnětů, které by dítě zaujaly. Pokud vím, tak v Inepu pracují i dětští psychologové a psychiatři, zkusil bych se objednat na konzultaci tam. Dětskou psychologii také dělají např. v zařízení Psychoterapie Anděl.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Ke kývání Vašeho syna se vyjádří odborník, psycholog, kterému směřujete svůj dotaz. Já se mohu vyjádřit k osobní zkušenosti. Přestože jsem to dříve vídala jen ve filmech, v době kdy mi bylo psychicky velmi zle, jsem kývání zažila sama na sobě. Neuvědomovala jsem si to a upozornilo mě na to mé okolí. Seděla jsem schoulená na židli a kývala se dopředu a dozadu. Postupně kývání vymizelo se zlepšujícím se psychickým stavem. Několik let mám klid a kývání se objevilo jen zcela výjimečně, a to ve chvíli, kdy jsem se hodně psychicky zhoršila. Přeji Vám, abyste nalezli pomoc a přeji vše dobré!


Zpět na seznam