Dotaz

Dobrý den, zažila jsem období dost stresujících udalostí, po němž následovaly úzkostné stavy, nespavost, nevolnost, atd. Navštívila jsem psychiatra a asi rok jsem brala léky s anxiolitickým účinkem. Rozhodla jsem se přestat je užívat, nemyslím, že by něco řešily, příčina mých potíží je jinde a škodlivost léků a vedlejší účinky jsou horší, než to, co by mi léky mohly přinést. Mezitím mi ale vznikl trochu jiný problém. Začala jsem hubnout, z původního BMI 20 jsem zhubla na asi 16,5. Nebyla jsem předtím tlustá, cvičila jsem, jedla zdravě, ale nezabývala se tím více, než "normálně". Teď ale stále někde lítám, cvičím ještě víc, přičemž moc nejím. Nemám vůbec chuť, když jím, tak jen po troškách, víc sníst nedokážu. Někdy mě i přepadne silný hlad, ale všechno jídlo si pouze prohlédnu, abych dospěla k tomu, že vlastně nevím, na co bych měla chuť a tak už nic nechci. Nepřipadám si nijak hubená, tak akorát, vlastně se mi to docela líbí. Na druhé straně je tu varovný hlásek, že takto by to nakonec mohlo dopadnout i tak, že časem bude dost těžká cesta zpátky. Zatím jsem o tom s nikým nemluvila, ani nechci. Vím, že jedním z kritérií MA je ztráta menstruace a BMI pod určitou hodnotou. U mě zatím platí pouze to druhé. Na kontroly momentálně nechodím a nějak se mi ani nechce toto téma s nikým rozebírat, prozatím ho nevidím nijak vážně. Jen by mě zajímalo, co si o tom myslíte Vy a zda byste to už anorexií nazval, nebo nejde o typický obraz. Díky