Dotaz

Dobrý den, chci Vás poprosit o radu. Mám zhruba do 6 třídy problém, být svůj mezi lidma. Normálně jsem hrozně upovídaný člověk, který si ze vším poradí a tak, ale jak mile jsem mezi novými lidmi, nebo s někým s kým nejsem moc často. Jsem vnitřně hrozně nervózní, mám kolikrát problém vest konverzaci uvolněnou, bez toho aniž bych v duchu furt nepřemýšlel o čem budu mluvit. Mluvím rychle a neklidně, a hrozně bych to chtěl nějak změnit. V 6 té třídě se mi rozvedli rodiče a tím to asi začalo, hodně jsem se uzavřel a byl do 18 jen za počítačem, nevyhledával společnost, přitom vim ze lidi kolem sebe hrozne potřebuji a tak nějak se to ve mne bije. Momentálně je mi 24 let, dělám práci s lidmi, tam problém nemám, ale kdybych si s těmi lidmi mel sednout třeba na pivo, tak vim ze už by semnou znovu asi jít nechtěli. (Myslím si, ze je to ze me cítit). Momentalne to resim, protože jsem s přítelkyni pet let, ona je hodne společenská a kamkoliv jde je nejoblibenjesi. A vznika problem, ze chodi vsude za kamarady sama protoze ja se toho stranim. Pak jsem prehnane žárlivý a hádáme se. Nekdy mam i problem zeptat se na neco v kramu nebo restauraci, jindy zase ne. Kamarady spis žádné nemám a když jo je jich spousty, ale ani jeden takový, ze bych snim otevrene resil vztah a nebo problemy, za to ale asi muze moje prace, nemam skoro zadne volno.. Myslite si, ze je nejaky zpusob, jak to zmenit? Moc děkuji Pelech.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, z toho, co píšete se zdá, že Váš problém vychází ze sebevědomí, které je zase spojené se sebepojetím, což je proces, kterým člověk v hloubi duše hodnotí sám sebe. napovídá tomu i to, že když jste v jasné roli, např. v práci, tak je to jiné. Pomoci by vám s tím mohl psycholog/psychoterapeut.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Pocitům, které popisujete, poměrně dobře rozumím, protože mám zkušenost s něčím podobným. Co se týče kontaktů s druhými lidmi - nesmírně mi pomohla psychoterapie. Pomohla mi porozumět lépe sama sobě, své povaze, svým potřebám a také svým traumatům, která se v kontaktu s druhými lidmi mohou oživovat. Pokud je člověk spíše introvert a neoplývá zrovna dvakrát zdravým sebevědomím, mohou nepříjemné pocity nastávat velmi snadno. Také to mám jinak v práci, kde dokáži komunikovat s lidmi jiným způsobem, protože tam se člověk do značné míry může schovat za svou profesní masku, za svou profesionální roli. V osobních vztazích jeto pak hodně jiné, tam je člověk mnohem odkrytější a zranitelnější. Pokud vás vaše plachost a neprůbojnost omezuje, zkuste zvážit, zda by i pro vás nebyla odborná pomoc přínosem. Věřím a ze zkušenosti i vím, že v dobré terapii se člověk může naučit zvládat zátěžové situace s větší lehkostí. Přeji vám (nejen do nového roku) jen vše dobré.


Zpět na seznam