Dvě osobnosti?

Zdravím, je mi 20, jsem dívka a už rok jsem ve vztahu s úžasnou holkou. Je skvělá,ale jakmile přijde něco stresujícího nebo se na něčem neshodneme a někdy mám pocit,že ten důvod ani pořádně není, je všechno hrozně špatně. Úplně se přepne. Je na mě hnusná, zlá, je ironická, mluví o rozchodu a stěhování atd. Nechce semnou mít žádný vztah, úplně mě od sebe odstrkuje. Jenže nejhorší je, že mám pocit, že to ani není ona. Má jiné výrazy ve tváři, má trochu jiný hlas, jinak se chová, má jiné názory než jaké má normálně. Všímám si, že občas má takové nepřítomné pohledy do prázdna než se takhle přepne nebo se zasekává v mluvení a pak se přepne. Nechce, abych ji říkala lásko nebo zlatí, nesnáší to. Tak nějak když o sobě mluví, zní to, jako že jsou to dvě osoby. Že je tam jedna, kterou miluji a druhá, která mě nesnáší. Říkala mi, že občas tu druhou půlku i jakoby "cítí v hlavě"? Někdy se o sobě zmíní i ve třetí osobě. Mluvily jsme spolu o tom a říkala, že si kolikrát ani nepamatuje, co se dělo, co říkala, co dělala. Vždycky ji to strašně mrzí a omlouvá se a normálně by se semnou nerozešla, neříkala takové věci, normálně je prostě úplně jiná. Je to vážně náročné a já nevím, co s tím mám dělat a ona taky ne. Říkala, že se snaží, aby se nepřepla, ale že se to prostě stane, i když nechce. Obě jsme z toho už vyčerpané a nevíme, co dělat. Můžete mi prosím poradit, co dělat nebo co by to vlastně mohlo znamenat? Předem děkuji za odpověď. Alex
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, skutečné rozdvojení osobnosti, které představuje projev dvou a více osobností u jednoho člověka, které jsou na sobě nezávislé a vzájemně si jedna druhou neuvědomuje, patří mezi tzv. dissociativní poruchy a je to porucha velmi vzácná. Častěji se setkáváme s určitými náznaky, které souvisí se sniženou schopností ovládat emoce a proměnlivou náladou. To se vyskytuje v r. tzv. poruch osobnosti, které vychází z povahy člověka. Základní léčbou je zde pak psychoterapie. V tom je i odpověď, co dělat. Asi by bylo dobré vyhledat odborníka, např. klinického psychologa, který Vám může pomoci problém objasnit a navrhnout řešení.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, musím se přiznat, že vůbec nevím, co vám na váš dotaz napsat. Mám zkušenost s úzkostně-depresivní poruchou a je pravda, že když byla tato porucha „na vrcholu“, asi jsem taky byla úplně jiná, než jaká jsem teď a nebo jaká jsem byla před jejím propuknutím, ale přece jenom se to nepodobá vámi popisovanému projevu vaší přítelkyně. Pro vaši přítelkyni bude asi nejlepší konzultace s odborníkem. Důležité ale je i to, jak se situací naložíte vy, protože jak sama píšete, jste už teď vyčerpaná. Na vašem místě bych se asi neubránila úvahám o tom, co jsem ve svém životě schopná akceptovat a co pro sebe potřebuji, abych mohla svůj život považovat za dobrý. Každý jsme tu nakonec sami za sebe a potřebujeme najít rovnováhu, ve které můžeme dlouhodobě dobře fungovat. Přeji vám, ať se vám podaří toto najít.


Zpět na seznam