hraniční porucha??

Je mi 28 a jsem u konce sil.Korona zavinila plné propuknutí toho,co mě trápí roky.Byla jsem u psychiatričky,ale ta mě bere na lehkou váhu,sezení max 10 min.Zkouším už 4. léky bez zlepšení.Mám deprese,halucinace,odosobnění.Trpím výbuchy agrese,kolegyni jsem třeba řekla,že ji vykuchám,jestli mi ještě přidá práci.jakákoli běžná situace je pro mě neřešitelná.Nechápu,kdy si lidé dělají legraci a kdy to myslí vážně,většinou nechápu,proč se třeba smějí,mám problém si uvědomit,co jsem reálně zažila a co mi splynulo s nějakou historkou,snem nebo jsem to viděla ve filmu.6 měsíců nespím a každý den se mi chce ráno zvracet,když mám jít do práce.Pravidelně chodím o hodinu i víc pozdě.Taky jsem paranoidní,bojím se lidí,nesnáším doteky,podání ruky.Jsem impulzivní a s přemrštěnou reakcí a nezvládám odhadnout,co je přiměřená reakce.Všechno vnímám zpomaleně v mlze a nevím,zda jsem vzhůru.Doma rozbíjím nábytek,když je mi nejhůř.přijde mi to jako vážná situace.Práce mě deptá,ale novou si v tomto stavu těžko najdu.Je možné dostat alespoň neschopnost po dobu nejnutnějšího zotavení?Přece nemohu napadat kolegy..Nebo invalidní důchod?Objektivně by mi pomohl od spousty stresu.Ale hlavně mám strach,že na lécích,po kterých mám např záchvaty vzteku,mohu někomu ublížit a bude to jen na mě.Bojím se,co bude dál,zatím to jde jen z kopce :( Každý den deprese a mnohokrát za den myslím na sebevraždu.A budu mít návštěvu psychiatra ve zdravotní kartě viditelnou pro zaměstnavatele?Díky za názor, H.