Kdy se člověk považuje za nebezpečného?
Co se konkrétně se považuje za příznak toho, že je duševně nemocný člověk nebezpečný sobě nebo svému okolí?
Je možné, aby byl klient nedobrovolně hospitalizován pouze na základě toho, že má v kartě duševní onemocnění a že se rozkřičel na lékaře nebo terapeuta, který ho rozčílil? Může třeba lékař zavolat záchranku na základě toho, že klient rozhořčeně odmítá navrhovanou léčbu a lékař se domnívá, že klient nemá náhled na situaci?
Tedy - jaký agresivní projev musí klient splňovat, aby mohl být nedobrovolně hospitalizován? Může být např. nedobrovolně hospitalizován, pokud záměrně přestane mluvit a reagovat, když si neví rady?
Jak se zařídí, že se lékař nezmýlí, pokud je to jen na jeho individuálním posouzení?
Jinými slovy, co si nesmím v ordinaci lékaře nebo psychologa dovolit, abych měla jistotu, že nebudu omylem nedobrovolně hospitalizována, když už mám duševní onemocnění v kartě? Děkuji
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, ve hře je vždy mnoho konkrétních okolností, což je na dlouhou debatu přesahující možnosti této poradny. V případě, že Vy sama máte obavy, co říkat u psychiatra, tak zcela souhlasím s tím, co doporučuje peer poradkyně, tedy mít s psychiatrem otevřený vztah, protože v takovém případě lékař může pacientovi nejlíp porozumět. Asi znáte obecnou formuli, že pacient může být nedobrovolně hospitalizován v případě, kdy je díky své nemoci nebezpečný sobě či okolí. pod tím se dá představit leccos. Samozřejmě jsou tu okolnosti, které jsou naprosto zjevné, například agrese vůči lidem, věcem zjevné sebevražedné tendence apod. Jsou ale i situace, které musí lékař hlouběji posoudit. např. Vámi popisovaná situace, kdy pacient přestane mluvit a reagovat lékaři dává prostor k rozvíjení jeho vlastních hypotéz. Mlčení bez reakce samotné sice nemusí být důvodem k nedobrovolné hospitalizaci ale usoudí-li lékař, že je důsledkem např. hluboké deprese s rizikem sebevraždy, nebo ztráty kontroly nad realitou s rizikem výbuchu agrese, pak může nedobrovolnou hospitalizaci iniciovat. Nemocnice je povinna takové případy do 24 hodin hlásit soudu, který pak nutnost hospitalizace posoudí. Z toho opět vyplývá, že s lékařem je dobré mít otevřený terapeutický vztah.
Bára
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Z Vašeho popisu chápu, že se bojíte nedobrovolné hospitalizace, což je pochopitelné. Pokud ale chcete, aby Vám lékař nebo psycholog pomohl, není dobré jít na kontrolu s tím, že něco zatajujete. Že upravujete své chování. Buďte před lékařem upřímná, jen tak Vám bude schopen pomoci. Nedobrovolná hospitalizace není jen tak jednoduchá. Není to jen na ambulantním psychiatrovi. Situaci vyhodnocují další lékaři v nemocnici. A nakonec musí proběhnout soud, což znamená další přezkoumání. A věřím, že není nikoho zájem, držet někoho nedobrovolně v nemocnici, když to není potřeba. Ale chápu Vaše obavy. To, co popisujete, se přesně stalo mně. Byla jsem převezena ne nedobrovolnou hospitalizaci přímo z ordinace mého psychiatra. Bylo to krajní opatření, které ale bylo nutné. Byla jsem opravdu psychotická, skoro jsem o sobě nevěděla, vážně jsem mluvila o sebevraždě. Zde nebyla jiná možnost. A zpětně to hodnotím jako správné rozhodnutí. Ještě jednou Vám doporučuji upřímnost, věřím, že lékař bude na Vaší straně a bude mít snahu Vám pomoci. Přeji hezký den.
Zpět na seznam