Mám nějakou poruchu?
Dobrý den, chtěla jsem se vás zeptat, jestli nemám nějaké náznaky nějaké poruchy a apokud ano, jestli to mám jít řešit do poradny. Je mi 20 a už skoro půl roku na sobě pozoruji, že mívám období velice dobré nálady a jsem nadšená ze života. Někdy jsem zase smutná, plná rozporu a naštvaná. A třetí fáze je takový ten běžný, normální stav.
Myslíste, že by to mohla být třeba nějaká začínající bipolární afektivní porucha?
Nemám žádné halucinace, či bludy, ale občas trpím strachem a pocitem, že třeba někdo v noci u nás doma je, nebo že mě někdo sleduje a tak..
Děkuji L.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, na to se nedá takto po webu odpovědět. Mnoho lidí má své lepší a horší časy, mezitím pak třeba období méně výrazné (jak píšete "takový ten běžný normální stav" a žádnou psychickou poruchou netrpí. ovlivňujících faktorů je mnoho a člověk si je ani nemusí uvědomovat. V psychiatrii hodně záleží na míře, do jaké jsou tyto stavy vyjádřeny, na schopnosti je zvládat a normálně fungovat, na obavách, jaké v člověku vyvolávají a v neposlední řadě také na tom, jak se vyvíjí v déledoibějším horizontu. Máte-li obavy o svůj psychický stav, rozhodně neuděláte chybu, poradíte-li se s odborníkem.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Tyhle věci se do určité míry stávají každému, pokud máte ale pocit, že to není úplně v pořádku, určitě bych se nebála zkonzultovat to, co vás trápí, s odborníkem. Se strachem a pocity pronásledování jsem u sebe pracovala tak, že jsem se snažila uklidnit, zpravidla hlubokým nádechem a přesvědčit sama sebe, že ke strachu nemám důvod a pak myslet na něco jiného. To samozřejmě nejde vždy, ale u mě to fungovalo, možná také proto, že takové pocity pro mě byly v minulosti běžně a nebylo to pro mě nové. Obecně bych řekla, že jde hlavně o to, do jaké míry vás vaše obtíže omezují v běžném životě, podle toho bych zvažovala, zda a kdy si říci o pomoc. Držíme Vám palce.
Zpět na seznam