Nespavost

Dobrý den, co se týká léků, jde o kombinaci, která se používá a řadě pacientů může od nespavosti pomoci. Ve Vašem případě se zdá, že se míjí účinkem, což je důvod k tomu, aby se Váš psychiatr zamyslel nad dalším postupem. Možností se nabízí více, úprava/změna medikace, zmapování psychologických souvislostí Vaší nespavosti (nespavost může být prvním signálem návratu poruchy), vyšetření ve spánkové laboratoři apod. Dále je možné vyhledat psychoterapii, která Vám může pomoci odhalit případné skryté souvislosti Vaší nespavosti. Držím palce.

Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Problémy se spánkem jsem měla od vysoké školy, kdy jsem se hodně stresovala a začala jsem trpět úzkostmi. Prožívala jsem i období, kdy jsem se vyspala lépe, a vždy to bylo odrazem duševní pohody. Po narození dětí už se mi spánek nespravil. Zpočátku jsem to brala jako reakci na neustálé noční vstávání k miminkům, ale i v době, kdy už děti spaly, jsem ponocovala a budívala se ráno okolo čtvrté hodiny a už neusnula. Trpěla jsem těžkými migrénami a když bylo nejstarší dceři osm let, byla mi diagnostikována deprese. Od té doby beru léky na spaní a přestože spím osm hodin, cítím se ráno vyčerpaná a unavená. Nehledě na to, že mě každou noc trápí noční můry. I tak mi to ale připadá snesitelnější, než ponocovaní, kdy Vás myšlenky zavedou někam do hlubin. Vy již léky berete a stále se spánek neupravil, proto bych Vám doporučila vyhledat pomoc např. psychologa. Psychoterapie je z mého pohledu nejdůležitější část mé léčby. A nemusíte mít diagnostikovány deprese, abyste pomoc odborníka vyhledala. V mém případě se diagnóza deprese dostavila až ve chvíli, kdy jsem nebyla schopna vstát z postele. Z dřívějších vyšetření jsem byla zaškatulkována jako "syndrom vyhoření". Pokud nespíte, je to odraz Vaší duše. Věřím, že se Vám dostane pomoci a bude lépe. Přeji vše dobré!