Paranoidní schizofrenie, Schizotypální porucha, Zanedbávání výsledků krve,

Byla mi stanovena diagnóza Paranoidní schizofrenie, nějaké příznaky byly, nikdy halucinace, nyní mám jenom Schizotypální poruchu, nikdy halucinace, mám pocit, že ji nemám, protože, když jsem měla tu paranoidní schizofrenii, realita byla pak vždycky horší než moje představy prokazatelně! vždycky! Nerozumím tomu, to by znamenalo, že jsem optimista, přitom mám deprese. Lékaři se ke mě chovali neprofesionálně a podezírali mě, jestli jsem se nevystavovala nějakým rizikům, protože to vypadá na žloutenku, tím ještě více posílili moje paranoidní chování, nakonec mi řekli, už nic v krvi nemáte, poté znovu a teď už mi nehlásí pro změnu nic, moje matka měla u sebe záznam z propuštění, kdy bylo napsáno podezření na nějakou chorobu, která nesouvisí se schizofrenií, autoimunní onemocnění, nikdo mi neřekl, jak to dopadlo, jestli se podezření potvrdilo, nebo vyvrátilo, spíš to vypadá, že tím to zkončilo, někteří pacienti z nemocnic odešli ze zdravotních důvodů, jednalo se o narkomany, to není můj případ a mě nikdo propustit nechtěl, nikdo mi nechtěl dát ani akineton, když sem ho možná potřebovala, na reverz jsem čekala nenormálně dlouho, chtěla jsem utéct, ale neměla jsem kam,měla jsem adrenalin a po něm následovaly problémy tělesné, které pociťuju dodnes i teď i bez adrenalinu, nebo strachu, nebo co to je,potrpím si na důkazech a tak nemám ráda, když mi někdo lže. Co mám já za problém doopravdy pravděpodobně?
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, po internetu nelze určovat diagnózy, takže těžko mohu takto určovat, co Vám vlastně je. Schizofrenie je onemocnění, které je charakterizováno poruchou ve zpracovávání informací, na jejímž základě halucinace a bludy mohou vznikat. Často probíhá v atakách, kdy období akutní psychózy (tehdy je často nutná hospitalizace) střídají období klidu, tzv. remise. Příznaky schizotypální poruchy se mohou těm akutním podobat, bývají ale méně intenzivní. jsou ale poměrně stálé, což může mluvit pro to, že nejde o nemoc v pravém slova smyslu, ale spíš o poruchu osobnosti, tedy problém vlastností, které jsou u daného člověka uskupeny tak, že mu dělají problém v sociální oblasti (vztahy, komunikace, práceschopnost apod.). Váš psychiatr by měl být schopen Vám objasnit, proč se pro kterou diagnózu rozhodl. Nicméně důležité je i to, co Vám odepsal náš peer konzultant Michal. Tedy to, že v určitém ohledu je důležitější to, jak člověk funguje, jak se cítí a jak se mu daří naplňovat své potřeby, než samotná diagnóza.
Avatar

Michal Kašpar

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, píšete o svých zkušenostech s diagnózami a s péčí v psychiatrické nemocnici. Mám zkušenost svou i od svých známých z léčení na psychiatrii. Člověk je tam někdy redukován na diagnózu. Nevím přesně, co obnáší diagnóza schizotypální porucha. Ani já jsem neměl výrazné halucinace během svého psychotického onemocnění, nejvýš hlasy, vztahovačnost, strach z pronásledování (paranoiu). Nemám znalosti a zkušenosti k tomu, abych někoho diagnostikoval – neumím to. Ale abych se nevyhýbal vaší otázce. Myslím, že není důležité tolik, jak nás vidí lékaři a co nám „přišijí“ za diagnózu. Důležité je, co chcete od svého života. Chorobopis by neměl být důvod k obavám, ale jen jakousi informací o tom, kde se zrovna nacházím z vnějšího pohledu jedné obyčejné profese – lékaře. Důkazy vám v takhle složitých věcech nikdo nedá. Přeji vám hodně úspěchů ve vaší léčbě i v životě.


Zpět na seznam