Podezreni na paranoidni poruchu/schizofrenii
Dobrý den pane doktore, chtěla bych se zeptat, co můžu jako dcera udělat pro sveho otce, pokud mam podezření na psychiatrickou poruchu. Bohužel od rozvodu s mamkou nejsme v kontaktu, na nase zpravy/telefony nereaguje. Se svym otcem (mym dedou) a svoji sestrou konunikuje take velmi stroze nebo vubec, snazi se ho kontaktovat, dobyvaji se mu do bytu a vetsinou bez vysledku. Sestra jeho matky schizofrenii trpi, takze jsou zde jiste predpoklady a chovani priznakum take docela odpovida - uplna izolace od pratel, rodiny, zadne zajmy, jedine co, tak chodi do prace. uz pred rozvodem mel casto paranoidny predstavy, vecne byval podrazdneny. Po tom, co se podarilo jeho sestre a jeho otci dostat se k nemu do bytu, tak se choval divne, rekl jim ze se nasilne dostali do jeho bytu a at opusti prostory. Neni to zmena ze dne na den; jiste odchylky, hlavne paranodidni chovani uz jsme pozorovali pred rozvodem (cca 4 roky) zpet. Obcas to byvalo lepsi, se svoji rodinou se obcas stykal, ale i tak dost sporadicky. Rada bych tomu nejak pomohla a usetrila tak zbytek rodiny trapeni a snah, kdyz sw ho snazi marne nekolikrat denne kontaktovat. Vim, ze v ceskem systemu neni mozne, aby se pacient lecil proti sve vuli, ale pokud nereaguje a mame o nej strach, neni moznost ho prinutit jit se lecit a pripadne nekde hospitalizovat? Je mu 54 let a je to vysokoskolak. v praci udajne funguje normalne, ale nepracuje v oboru, ale manualne. Moc vam predem dekuji za rady.
Barbora
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokud chcete otci pomoci, je k tomu nutné pokusit se navázat s ním kontakt v osobní rovině, a to ne proto, že mu chcete pomoci s duševními problémy, ale proto, že o kontakt s ním stojíte, chcete ho vidět. Je-li tomu tak, je třeba se o to pokusit. Schizofrenie propuká u mužů nejčastěji v mládí, paranoidita vzniklá ve věku kolem padesátky má většinou jiné souvislosti.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, dovedu si představit, že vám nedostatek kontaktu s vaším otcem dělá starosti, ale ve vašem popisu nedokážu vystopovat žádné typické příznaky pro nějakou duševní poruchu. Píšete v podstatě o tom, že otec nejeví zájem o kontakt s celou rodinou. To může mít samozřejmě mnoho příčin, ale samo o sobě ještě nemusí znamenat, že byste měla mít obavy o jeho zdraví. Dovedu si představit, že kontakt několikrát denně, o který nestojí, ho musí obtěžovat. Nejde navázat na něco, co vás oba baví, činnost z minulosti, která vás spojovala? Na vašem místě bych možná zkusila navodit s otcem příjemnou situaci (dobré jídlo, které má rád, pozvání k posezení u skleničky, apod.) a dala mu najevo, že vás celá situace mrzí a ráda byste s ním kontakt zase navázala. Ale zájem musí být na obou stranách, nelze vynutit. Držím vám palce.
Zpět na seznam