Pokus o sebevraždu
Dobrý den, mám na Vás otázku. Dočetl jsem se, že pokud dojde k pokusu o sebevraždu je pacient převezen do nemocnice a následně do psychiatrické léčebny. Chápu převezení do nemocnice, ale následně už bych to potřeboval vysvětlit. Pravděpodobně dojde k nedobrovolné hospitalizaci do léčebny. Mám na to takový řekněme možná až hloupý názor, ale pokud už člověka dožene situace nemyslím tím schizofrenii a podobné onemocnění, ale například různé těžké životní situace ( ztráta zaměstnání, rodiny atd...) a další různé (zklamání ze života, nezdar ve svých snech atd to všechno v důsledku deprese) proč se vůbec pacient zavírá do léčebny pokud je to jeho volba. Proč mu společnost takhle svým způsobem ubližuje a chce po něm aby nadále žil. Tím vlastně chce aby nadále prožíval utrpení...můžete to argumentovat tím, že mu lékaři chtějí pomoc, ale někdy zavření do léčebny udělá víc škody než užitku. Potom už asi jen těžko můžete žít normální život a podle mě ty terapie a podávání antidepresiv mu určitě tu práci, sny ani rodinu nevrátí. A hlavně každý člověk by měl mít právo jestli chce žít nebo zemřít. Nikdo se nikoho neprosil aby se narodil proto by měl mít právo na volbu. Pokud se Vám to zdá nesmyslné tak se předem omlouvám. Jsem student a jen jsem se chtěl zeptat, protože je toho teď všude hodně a nikdo to není schopen vysvětlit tak jsem se obrátil na odborníka. Děkuji za Vaši odpověď
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, prezentujete zde svou filozofii, kterou s Vámi dost možná sdílí mnozí další, nicméně z medicínského a psychologického pohledu lze na problém nahlížet také jinak. Člověk se většinou pokouší o sebevraždu pod vlivem deprese či jiné psychické poruchy, které se dají léčit, nebo pod vlivem krize následkem velkého stresu, dané těžkou psychosociální situací (to jsou ty různé těžké životní situace, ztráty a zklamání). Stresové problémy se dají také léčit a zároveň řešit. V takovém stavu beznaděje, z kterékoliv výše uvedených příčin, může být člověk v tu chvíli přesvědčen, že sebevražda je jediným řešením. Z vlastní zkušenosti psychiatra mohu říci, že téměř vždy se v terapii najde řešení, umožňující žít život, ve kterém už naděje existuje a většina pacientů je nakonec ráda, že ze života neodešla. Krom toho neúspěšný, byť vážně míněný pokus o sebevraždu je možno chápat také jako volání o pomoc, třeba jen "kouskem duše", protože člověk, který je rozhodnut celou svou myslí, zvolí pravděpodobně způsob, který šance nedává. To jsou tedy důvody, proč má být člověk po sebevražedném pokusu psychiatricky vyšetřen a usoudí-li psychiatr o nutnosti hospitalizace, pak i hospitalizován. Další aspekty této problematiky viz odpověď naší peer poradkyně.
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkujeme za dotaz a za Váš upřímný zájem a přímé vyjádření názoru. Já sama jsem člověk se zkušeností s duševním onemocněním a díky užívání léků na depresi a díky psychoterapii mohu žít kvalitnější a klidnější život než dříve. Naštěstí nemám vlastní zkušenost s pokusy o sebevraždu, znám však mnoho lidí, kteří ano. Člověk je hospitalizován bez vlastního rozhodnutí tehdy, pokud je nebezpečný sobě, nebo svému okolí. Otázka svobody vůči vlastnímu životu je velmi komplikovaná a diskutovaná věc. Týká se to i témat jako jsou potraty, eutanázie apod. Společnost se shodla na jistých pravidlech a následně je vymáhá. Rozumím Vašemu pohledu, že člověk by měl mít právo ze světa svobodně odejít. Lékaři však mají povinnost bránit život. A člověk v akutní depresi jedná impulzivně a bez možnosti své jednání důkladně uvážit. Neexistuje obecně platné dobro pro všechny. Ale minimálně někteří lidé jsou zpětně rádi, že žijí. Přeji Vám hodně štěstí a radosti ze života.
Zpět na seznam