Postup psychiatra - nové AD

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na názor jiného odborníka na postup mojí psychiatričky, neboť si nejsem jist, zda postupuje správně. Léčím se už několik let s OCD a úzkostně depresivní poruchou a už je to potřetí co měním lékaře, neboť jsem nikdy nebyl spokojen. První lékařka mi nasadila nejdříve sertivan, poté sertralin 100 mg a poté venlafaxin 150 mg. Po žádném z těchto léku se mi nedělalo lépe, nezlepšený psychický stav, zvláště po posledním - Venlafaxin, tak jsem léky vysadil a přestal ji navštěvovat. Další lékař mě léčil antidepresivy Citalec 60 mg/denně, u kterých musím uznat, že mi psychický stav zlepšil a celkem mi pomáhali, nicméně stav furt nebyl úplně takový, jaký by měl být. K věci - dostal jsem se tedy k nové lékařce a ta i přes mé tvrzení, že po Venlafaxinu mi bylo velmi špatně, nasadila znovu Venlafaxin, konkrétně Olwexyi. Bohužel můj stav se velmi zhoršil od této výměny a je to podobné jako u první lékařky. Nyní je to měsíc, co jsem léky vyměnil. Jsem na dávce 225 mg Olwexya. Byl jsem u ní před pár dny na kontrole a popsal jí, že můj psychický stav se velmi zhoršil (hůře spím, silnější a častější úzkosti, větší nervozita a nesoustředěnost) nicméně mě utvrdila, že léky se stále nestabilizovaly a potřebuje to eště další 2-3 týdny. Já začínám pochybovat, neboť si myslím, že po měsíci braní bych to měl poznat na mém psychickém stavu a tento lék zkrátka na mě má špatný účinek. Jaký názor na to máte Vy? Chci vás tímto poprosit o názor. Děkuji, Marek.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den Marku, má-li pacient špatnou zkušenost s nějakým lékem a naproti tomu vcelku dobrou s jiným, pak si myslím, že je tento fakt užitečné zvážit. Oba léky, které uvádíte, mohou být v léčbě OCD použity a faktem také je, že v případě OCD trvá rozvoj plného účinku déle, než např. u deprese.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, Marku, nemohu úplně posuzovat postupy psychiatrů, ale ráda bych vám pomohla mou vlastní zkušeností s úzkostí, kterou jsem měla velmi silnou a hodně dlouho (úzkostně-depresivní poruchu, tedy ne přesně to samé). Dělala mi ze života opravdové peklo a teď už je mnoho let zcela snesitelná, asi jako jí podléhá skoro každý. A věřím, že co mi opravdu pomohlo, byla především delší pravidelná psychoterapie. Léky byly sice velkou úlevou (ty, které okamžitě uleví, ale jsou velmi návykové - takže jen dočasnou úlevou), antidepresiv jsem zase musela brát stále víc, aby mou úzkost potlačily, a stejně to nebyl pěkný život, jen přežívání. Až v terapii jsem pochopila, z čeho úzkosti mám, a postupně se jich dokázala i zbavit nebo je dostat na přijatelnou míru. Nevěřím, že léky samy by mě zachránily. Každý to může mít trochu jinak, ale já věřím, že opravdovou pomocí byla terapie, nebo kombinace léků s ní. A chci vás povzbudit, abyste vydržel a taky se úzkosti zbavil, jde to!


Zpět na seznam