Potřebuji pomoc?
Dobrý den. Již dlouhou dobu trpím pocitem méněcennosti. Přijde mi, že na mě nikomu nezáleží a že jsem na světě prostě navíc. Mrzí mě, že se nedokážu radovat nebo být šťastná. Mám přítele, miluju ho. Nemá rád tyhle moje výlevy a vždy radši zmizí. Proto se snažím přetvářet se a usmivatvseba tak. Ale zase se pak cítím hloupě. Kamarády nemám, spíše známé ... Mám problém udržet s někým delší vztah, protože vím, že buď ten dotyčný nebo jeho známý ví, že nejsem normální. Rodiče jsou také kapitola sama k sobě. Nejsem vzorná dcera, ale jednou za čas se za nimi stavím nebo se jiným způsobem ozvu. Ale stejně mi vyčítají, že na ně kašlu, i když oni u mě byli pouze jednou. V praxi to jde také z kopce. Původně mě práce bavila, ale pak se něco stalo - nevím - a kolegyně na mě udělali boudu. Teď jsem sama i v kanceláři a dělám za 3 lidí, což mě dost stresuje. Ale podle šéfa, je to absolutně normální. Na práci si ale nestěžuju, jde mi o jejich jednání. Skoro jsem již zanevřela na lidi a obklopila se zvěří. Bohužel ani koníčky nemohu vykonávat, z důvodu financí i místa. Kolikrát si říkám, proč tu teda jsem? Jen kvůli příteli, který se mnou neumí komunikovat? Na sebevraždu nemám odvahu, ale občas se riznu. Fyzická bolest mi na chvilku ulehčí od psychické. Jsem blázen? Nebo jen člověk co se moc lituje? ...
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, myslím, že pomoc potřebujete, protože ulevovat si od psychické bolesti řezáním není optimální funkční strategie. Vaše problémy také mohou souviset s tím, jaký vztah máte sama k sobě, často se hovoří o tzv. sebepojetí. Pomoci by Vám pro začátek mohl třeba klinický psycholog či psychoterapeut. Držím palce.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, soudě podle toho, jak Váš dotaz začíná, se zdá, že máte nějaký problém se smyslem bytí, života, existence, tedy filosoficky nahlíženo. V další části vašeho dotazu však slyším volání po nějakém konkrétním řešení, činu. Změna nálady, myšlenky na sebevraždu a sebepoškozování jsou prakticky vážné důvody proč navštívit psychiatra. Zejména proto, že se zdá, že nemáte žádnou oporu ve vztazích kolem sebe. Pro přítele může být vaše situace nesrozumitelná, ale mohl by vám být oporou i třeba během léčby. I když to vlastně záleží především na vás. Zkusila bych si promluvit se šéfem o práci, pokud je to jen trochu možné. Pokud hledáte jiný způsob, jak se zbavit stresu z práce, pak vám velmi doporučuji pohyb, ať už sport, nebo jinou fyzickou aktivitu. Pokud se rozhodnete například běhat, chodit, nepotřebujete k tomu žádné peníze. Vyplaví se vám určité hormony a budete se cítit lépe. I sluneční záře je velmi potřebná, pomáhá proti depresím a funguje to i tehdy, když je zima, mlha, nebo pod mrakem. Mě cesta se svými obtížemi k psychiatrovi trvala několik let a dnes si uvědomuji, že čím dříve začne člověk řešit své zdraví komplexně, tím lépe. Vhodná léčba a terapie podpoří vaši cestu k tomu se uzdravit. Nevzdávejte se. Přejeme hodně energie a také trpělivosti.
Zpět na seznam