Přítelkyně má schizofrenii

Dobrý den, Přítelkyně, se kterou jsem ve vztahu tři roky má schizofrenii. Od začátku roku se začal její zdravotní stav postupně zhoršovat. Nakonec vysadila léky a po měsíci si zavolala sanitku a nechala se hospitalizovat. Teď už je v léčebně 6 týdnů a přestala se mnou úplně komunikovat, jenom občas napíše že je jí pořád špatně, ať jí nechám a nechodím tam. Předtím mi říkala, že za všechno můžu já. Vyčítala mi, že jsem jí lhal a podváděl. Když se mnou ještě mluvila, mluvila nesouvisle a ptala se na detaily, které se staly třeba před rokem. Chtěl bych se zeptat, jestli si člověk během léčby uvědomí, že věřil bludům a uvědomí si co se doopravdy stalo? Dříve se na mě hodně poutala, několikrát denně mi volala a najednou mě úplně ignoruje. Pořád tomu nerozumím, nikdy dřív se to nestalo. Chtěla se mnou o tom vždycky mluvit, říkala že má hlasy a ptala se kdo jí to dělá a podobně. Snažil jsem se jí to vysvětlit a většinou to hned pochopila. Teď je to těžké. Ještě bych se chtěl zeptat, jak dlouho hospitalizace trvá? Co dělat až ji propustí? A jak bych se k ní měl teď chovat? Chtěl bych za ní jet na návštěvu ale nevím jestli je to teď dobrý nápad ale už je to dlouhé a chtěl bych jí vidět. Děkuji za odpověď
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, za daného stavu Vám asi nezbývá, než její přání respektovat. Pacient se schizofrenií na své bludy může kriticky nahlédnout, pokud se léčba zdaří a dostane se do plné remise, tedy stavu, kdy se nemoc neprojevuje. Nemusí se to podařit úplně, to záleží na mnohých dalších vlivech, které určují průběh schizofrenie. Tato porucha má totiž více průběhových variant. Ani dobu hospitalizace nelze přesně stanovit, záleží to právě na tom, jak pacient reaguje na léčbu. Většinou se doba pobytu pohybuje od několika týdnů do několika měsíců.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobý den, nemám vlastní zkušenost se schizofrenií ani přímo s bludy, ale v některých manických fázích (mojí diagnózou je bipolární porucha) jsem se dostávala do stavů podobných. Chovala jsem se podivně, ubližovala lidem, dělala jsem nepochopitelné věci. Většinu těchto stavů jsem si pamatovala, ty co ne, se začaly vybavovat s odezněním psychotických příznaků (nebo mi je někdo připomenul). Přesto, že jsem si uvědomovala, že jsem se chovala pod vlivem psychotické ataky, často nebylo jednoduché si své chování připustit a smířit se s ním. Co se týče Vašich dalších otázek, necítím se bohužel kompetentní na ně odpovídat. Se schizofrenií mám zkušenosti pouze z doslechu a myslím, že by mé zkušenosti s bipolární poruchou mohly být možná i zavádějící. Moc držím palce a přeji Vám hodně trpělivosti a abyste to s přítelkyní co nejlépe zvládli.


Zpět na seznam