Proč tak myslím?

Dobrý den, měl jsem tolik možnosti opustit společné bydlení s otcem, ale vždy jsem se k němu vrátil. Vždy jsem se rozhodl, že už u něho nechci žít, že mě to tady nebaví,takový nudný život,bez přátel,návštěv,jen samá negativa,závist,pomluvy,to jsem slyšel a sem tam slyším.Je to zajímavé,proč jsem šel opět zpět k otci.Pořád jsem na tom stejném místě,vůbec jsem se neposunul za tu dobu. Je zajímavé,že když jsem v práci,tak nejsem soustředěný a tak se mi stává,že tam nevydržím dlouho.Potřeboval bych nějakou radu.Děkuji
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, tady jsou rady do života k ničemu, vy byste potřeboval vědět, co Vám brání se pohnout z místa, jak se to děje, že nejste schopen se nikam posunout. K tomu Vám může dopomoci třeba psycholog, nikoli radou, ale tím, že napomůže, abyste na to přišel sám.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Tím, že neznám osobně ani Vás ani podrobnosti o Vašem životním příběhu, nemohu vůbec soudit, co vše může být skryto za Vaší neschopností se osamostatnit. Naznačujete, že spolubydlení s otcem Vám nevyhovuje, ale přesto nejste schopen se od něj odloučit a najít si samostatné trvalé bydlení jinde. Z vlastní zkušenosti vím, že člověk často zůstává v nevyhovujících podmínkách z různých niterných popudů, kterým třeba ani sám nerozumí. Rád by udělal změnu, ale zároveň se jí třeba obává natolik, že není schopen udělat jediný krok. Mně v tomto ohledu hodně pomohla psychoterapie. V terapii má člověk možnost zaposlouchat se do svých přání, snů i obav a začít se sám v sobě lépe orientovat. Myslím, že by mohla v tomto ohledu pomoci i Vám. Totéž co se týče soustředění v práci. Popovídat si o tom s dalším člověkem pomůže k získání odstupu a jiného pohledu na věc. Pokud byste o takový typ podpory měl zájem, stačí se třeba na internetu podívat, kteří psychologové a psychoterapeuti nabízejí své služby v místě Vašeho bydliště. Přeji Vám vše dobré.


Zpět na seznam