Quetiapin

Dobry den Zhruba pred rokem jsem prodelala akutni psychotickou ataku se kterou jsem byla hospitalizovana pomoci lithia a olanzapinu. Tomuto predchazelo zhruba 10 let diagnozy panicka ataka a deprese lecene ruznymi SSRI antidepresivy poslednich 5 let arketis 40mg.Po propusteni se lecim uz pres rok ambulantne zda se ze mi zustala puvodni diagnoza a nikam dal se to zatim nerozvinulo s tim ze uzkosti jsou celkove castejsi a soudim I hlubsi protoze v soucasne dobe beru opet arketis 40mg ale krome toho i quetiapin 50-0-100. Jsem zhruba mesic po vysazeni lithia. Nezda se mi ze bych byla uplne stabilni obcas musim bravat i rivotril. Muj problem je ale v zasad ten ze mi quetiapin zpusobuje alergickou reakci ve forme permanentniho svedeni v oblasti oci, obliceje, nosu, rtu, v okoli usta a vevnitr v ustech. Myslim ze tim trpim zhruba 2 mesice, byla jsem na vylouceni jinych alternativ a taktez jsem zkousela na potlaceni neuspesne Zenaro a Aerius pres pani doktorku na koznim. Po pravde nejsem schopna se s timto vedlejsim ucinkem srovnat a rada bych se zeptala jaka je u mne alternative misto toho quetiapinu. Chapu ze diky te prodelane atace musim brat uecitou dobu antipsychotika, zajimalo by me jak dlouho a pokud tedy potrebuji jine antipsychotikum jake? Jeste bych asi mela zminit ze jsme samozrejme zkouseli snizovat davku quetiapinu abychom videli jestli se zmirni ta alergicka reakce ale vubec se s tim nedalo pohnout je mi tedy jasne ze k arketisu potrebuji jeste neco jineho. JB
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, antipsychotik, která zároveň snmižují pocity úzkosti máme vícero. Pokud máte po quetiapinu alergickou reakci, je třeba to konzultovat s vaším psychiatrem, přes internet nemůžeme doporučovat konkrétní léky. Držím palce.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, nejsem lékař, a tak vám bohužel nemohu dost dobře poradit s léky. Ale váš příběh mi připomněl něco jiného. Mám dlouholetou zkušenost s úzkostí, sklony jsem k ní měla ještě před "oficiální diagnózou", ale pak po dlouhodobém stresu došla do takových rozměrů, že dostala i nálepku. Léčila jsem se nejprve medikací, časem jsem sama vyhledala i psychoterapii. A pak, v jejím dávno trvajícím průběhu, navíc zjistili mojí mamce rakovinu. Krátce poté jsem začala mít vyrážku. Nic na ní nezabíralo, nikdo nevěděl, na co je to reakce, rozšiřovala se stále dál, lékařka střídala jednu mast za druhou včetně nasazení Ataraxu. Po čtvrt roce dermatitida ustoupila díky obyčejné dehtové masti. Dodnes jsem přesvědčená, že mamky nemoc tehdy byla poslední kapka do všech mých velkých stresů a že kožní zánět i viditelně manifestoval, že už je toho prostě moc. Napadá mě fantazie, jestli i vám nedávají moc léků místo toho, aby si s vámi někdo povídal, rozuměl vám, podporoval vás, abyste dostala šanci pochopit, co vám v životě úzkost způsobuje, nabyla větší sebedůvěry i důvěry v život a úzkost mohla ustoupit. Mně se nad ní podařilo zvítězit především díky psychoterapii. Léky jsou velkou pomocí, ale nedokáží změnit náš život, naše smýšlení, naši sebejistotu tak, aby úzkost přicházela jen občas jako užitečný signál a nebyla trvalou součástí našeho prožívání a trýznitelem. Moc vám přeji, ať i vaše trápení pomine. Jde to i po tolika letech. Jen zkuste kromě léků i jiné formy léčby. Já vám je mohu jedině doporučit.


Zpět na seznam