Sebepoškozování

Ahoj, sebepoškozování je často výsledkem toho, jaký vztah si člověk utváří sám k sobě (jak se hodnotí, jak se má rád apod.), úleva, kterou přináší je dočasná a tím se z něj může stát návyk. V Tvém věku člověk prochází složitým obdobím dospívání, kdy si člověk dotváří svou identitu a také výšee zmíněný vztah k sobě. S podobným problémem, jako máš Ty, je dobré pracovat již v začátcích. Je dobré, že máš touhu se s tím někomu svěřit. Nevím, jak jsi na tom se vztahem ke svým blízkým a tím i s možností svěřit se jim. Pokud z toho máš obavy, je možné se anonymně a bezplatně obrátit na Linku bezpečí (116 111), nebo se obrátit např. na školního psychologa či psychologa pedagogicko psychologické poradny. Tam nemusíš mít strach, že by Tě někdo kritizoval nebo odsuzoval. Držím palce.

Dobrý den, rozhodně nejste jediná, kdo má podobný problém, a dobrá zpráva je, že se dá řešit. Z mé vlastní zkušenosti s úzkostí vám mohu nabídnout jako jeden z důvodů, proč se pustit do léčení poruchy, právě velikou úlevu od mnoha zdravotních problémů, které s ní na první pohled ani možná nespojujete. V době, kdy byla moje úzkost nejhorší, jsem měla mnoho tělesných potíží, pocit dechové nedostatečnosti, brnění v pažích, extrémní únavu, těžko se mi soustředilo, nic jsem si nepamatovala, spala zhruba 3 h denně a žaludeční nevolnosti a potíže byly na denním pořádku. Pocity viny a selhání k tomu. Věřte proto, že ačkoli vás bude stát nějaké úsilí začít situaci řešit, přínosy a odměny jsou velmi sladké a stojí to za to. Možná by vám jako první krok mohlo připadat nejsnadnější obrátit se na telefonickou Linku bezpečí, kde by vám mohli poradit, jak začít, na koho se obrátit, jak mluvit s blízkými, apod. Moc vám držím palce.