Strach a úzkost

Dobrý den,chtěla bych znát názor odborníka. V lednu se mi narodil chlapeček začátky byly těžké asi jako pro každou maminku,která má poprvé miminko.Měli jsme i problém s kojením a tak.No všechno jsme ustáli,strach o něho byl ale pak to postupně přecházelo. No ale od určité doby se prostě necítím nejsem to já. V poslední době jaem se strašně začala přebírat sama v sobě pořád hledám zda mě něco nebolí a tak. Když už se mi zdá, že něco je dokáže mě to úplně rozhodit a spíš si to prostě do té hlavy tak vtloukam,že to pak vypadá jako by mi opravdu něco bylo.V dubnu jsem si nechala vzít krev u své doktorky byla jsem pořád unavená zřejmě prostě tím vnitřním stresem vše v pořádku.Ale já mám pořád potřebu se na něco upinat hlavně co se nemoci týče. Už jsem z toho zoufalá snažím se všelijak zabavit kdyz mi malý spinká ale nějak se nedokážu v hlavě přehodit na jinou vlnu.Bydlíme na bytě mozna i to je u mě problém jsem zvyklána domek a pořád být obklopena rodinou tady nikoho nemám a než přijde přítel z práce tak jsme tu sami.Tak nevím už co mám dělat. MOC děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, mateřství pro nženu představuje velmi zásadní změnu role. Období, kdy je matka s takto malým dítětem doma často představuje riziko vzniku úzkostných či depresivních stavů. Partner to může nebo nemusí chápat a tím, že je pro něj obtížné se do takové role vžít, je žena v podobné situaci osamělá. Užitečné je v takovém případě navštívit odborníka. Léčba může být psychoterapeutická, někdy je třeba farmakoterapie.


Zpět na seznam