ukončení psychiatrické léčby

Dobrý den, léčila jsem se od r. 2005 s depresí, v současné době neberu žádné léky, změnila jsem psychiatra, ale moje současná lékařka mi na druhé návštěvě nutila léky odůvodněním, že má strach mě nechat bez léků, protože mám v kartě v roce 2009 uvedenou těžkou depresi a sebevražedné myšlenky. Ty se do karty dostaly tak, že se mě tehdy psychiatrička zeptala, zda jsem někdy o tom přemýšlela,a já jsem řekla,že ano.Nikdy jsem ale nic takového neplánovala,ani se o nic nepokusila a i v nejhlubší depresi spíše jsem vždy měla strach,aby se mi nic nestalo,a moje myšlenky o tom,jestli má cenu žít,vždy skončily odpovědí ano a novým odhodláním k řešení situace přes veškeré obtíže.Na to se mne ale nikdo z psychiatrů neptal.V současné době se cítím zotavená, pracuji na malý úvazek,ale beru invalidní důchod.V péči psychiatra setrvávám už dobrovolně pouze proto,aby mi napsal posudek na důchod.Docházím na psychoterapii. Snaha o hledání dalšího psychiatra pouze kvůli důchodu je pro mne už půlrok trvající zátěž,kterou když vynechám, mohu si s klidem zvýšit úvazek v práci.Vzhledem k tomu, že jsem pod dohledem terapeutky a rozpoznám příznaky zhoršování stavu i sama,a jsem zvyklá v tomto případě se obracet na krizové služby,nevidím za dané situace pro sebe důvod k dalšímu hledání psychiatra. Dá se zjistit,na jak dlouho mi byl přiznán důchod?Může mne psychiatr nutit k tomu,abych k němu dále docházela? Jak mám postupovat,když psychiatr nesouhlasí s mým ukončením ambulantní léčby u něj?Děkuji.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, lékař nemůže k léčbě pacienta nutit, může pouze dávat doporučení. Výjimkou je ochranné léčení nařízené soudem, kde je léčba povinností pacienta, což asi není Váš případ. Dále může lékař doporučit nedobrovolnou hospitalizaci v případě, že je pacient díky svému stavu aktuálně nebezpečný sobě nebo svému okolí, což asi také není Váš případ. Stává se poměrně často, že se pacient, u něhož příznaky poruchy ustoupily svobodně rozhodne ukončit užívání léků přes doporučení lékaře, který na to může mít odlišný názor. Ten také nemusí být nutně správný, většinou vychází ze statistik a zkušeností psychiatra, což má také své meze. V tom případě není dobré s pacientem hned zcela přerušit kontakt, ale domluvit se s ním na občasných kontrolách. Statistiky říkají, že pravděpodobnost návratu deprese je po první epizodě asi 50%, s dalšími epizodami se pak zvyšuje. Se zvyšující se délkou remise, tedy období plného zdraví, pak tato pravděpodobnost klesá. Nicméně to jsou jen statistiky, každý člověk je jedinečný originál a může se stát, že se např. za pomoci psychoterapie může stát odolnějším. Jestliže jste kvůli depresím v invalidním důchodu, pak je třeba, aby se k tomu psychiatr vyjádřil a posoudil důvody trvání invalidity v době, kdy Vás k tomu příslušná správa sociálního zabezpečení vyzve. Pokud pacient výzvu ignoruje, důchod mu zaniká, při výrazném zlepšení stavu mu může být přiznán nižší stupeň invalidity, při dlouhodobě příznivém stavu může nárok na důchod zaniknout. Na jak dlouho Vám byl dosavadní důchod přiznán, resp. termín další revize, se dovíte na správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte a jejíž posudkový lékař Vás uznal invalidní.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, můj dojem je, že vaše lékařka by měla reagovat spíše na Váš aktuální zdravotní stav, než na to, co máte v kartě a argument, že se bojí Vás nechat bez léků považuji za špatný. Nevidím do toho, proč to dělá. Myslím, že je úžasné, že jste se naučila s nemocí zacházet tak, že jste připravena nést odpovědnost za svůj aktuální zdravotní stav. Já to u sebe vnímám podobně. Nicméně pravidelnou návštěvu lékaře psychiatra beru podobně jako prevenci u zubaře, tzn., že můžete k psychiatrovi dojít i tehdy, když nemáte aktuálně problémy. Otevřený vztah a vzájemná důvěra je pro mě nejdůležitější. Nejprve bych se snažila vysvětlit své pocity a stanoviska lékařce, u které jsem v péči a hledala bych řešení, přijatelná pro obě strany. Zdůraznila bych, že stojím o upřímnost a hledaní vzájemné shody. Pokud to nepůjde, můžete se také rozhodnout pro život bez ID a léčby, případně hledat radu jinde, což právě děláte. To, na jak dlouho vám byl přiznán důchod, by měli vědět na okresní správě sociálního zabezpečení, kde jste byla posouzena.


Zpět na seznam