úzkostné stavy

dobrý večer. Od svých 12-13 let trpím depresemi a úzkostmi. (Kvůli šikaně a různým dalším špatným věcem v mém životě) . Bude mi teď 17 let. V roce 2020 jsem začala být po psychické stránce v pořádku, ale pak mi koncem roku 2020 umřel kamarád a já začala trpět úzkostnými stavy, depresemi a někdy i psychickými ataky, dali se to tak nazvat, že začnu z ničeho nic třeba plakat. Vyčítám si jeho smrt i když vím, že jsem nic nemohla pro něj udělat.. Celý dny spím, nemám chuť chodit ven, cokoliv dělat. Ve svých 14 letech jsem se pokusila o sebevraždu, kterou jsem s hodně velkým štěstím přežila. Předávkovala jsem se svými léky na epilepsii. 30 prášků cca což činí 15 000 mg. Dostala jsem srdeční zástavu. Sebevražedné sklony nemám. Konzultovala jsem s kamarádkou co brala antidepresiva, zme už nemohu a ona mi řekla, že by mě zavřeli na psychiatrickou léčebnu, na pozorování, jelikož jsem se v minulosti pokusila o sebevraždu. Chtěla jsem se zeptat, zda-li je to pravda.. Protože nechci jít na psychiatrii, potřebuji být v okolí své rodiny. Děkuji předem za odpoveď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, to Vás kamarádka informovala mylně. Člověk může být nedobrovolně hospitalizován jen tehdy, je-li aktuálně nebezpečný sobě či okolí, což znamená, že má závažné sebevražené myšlenky v aktuálním smyslu. Člověk, který si sám řekne o pomoc do této skupiny zpravidla nepatří. S Vašimi problémy by Vám mohl pomoci např. psycholog ambulantní formou.


Zpět na seznam