Úzkostné stavy a sebevražedné myšlenky

Dobrý den, je mi 25let, od svých 14 se potýkám se stavy úzkosti, jejichž frekvence se čím dál zvyšuje. Byla jsem v péči psychiatra, ale k ničemu to nebylo, mám totiž sklony před cizími lidmi předstírat, že jsem úplně v pořádku a neumím tomu pomoci. Kvůli svým úzkostem nejsem schopná si udržet práci, jakmile nastoupím do některé práce už hledám cestu ven, protože se bojím tam chodit (uklízečka, pokojská, administrativa, učitelka, servírka). Zatím jsem ještě studentka posledního ročníku na mgr., takže ztrátu práce nevidím tak tragicky, ale mám hrozný strach, co budu dělat, až si budu muset práci udržet. Vidím to se svou budoucností hrozně špatně, mám pocit, že jsem selhala jako člověk, že se mnou je něco hrozně špatně a vyčítám si své stavy, protože si říkám, že oproti jiným mám fajn život, takže bych měla držet hubu a žít. Moc mi to nepomáhá. Poslední dobou trávím víc času hledáním možného způsobu ukončení života než normálním žitím, protože vím, že ikdyž to třeba tedka chvilkově díky neurolu překonám, za pár měsíců to přijde znovu a neokážu takhle žít. Mám rodinu a přítele a vím, že by jim má smrt strašně ublížila, proto (a taky proto, že se bojím, že to nevyjde) se snažím si nějak pomoci, zatím ale nic nepomáhá. Co mám dělat? Děkujuji za jakoukoli případnou radu
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokud máte úzkosti, deprese či obavy z budoucnosti, které časem spíše narůstají a vedou k tomu, že se Vám do mysli vtírají myšlenky na ukončení života, je to pádný důvod k vyhledání odborné pomoci. Píšete, že Vám péče psychiatra nepomohla, otázkou je proč tomu tak bylo. Může se stát, že se mezi pacientem a lékařem nevyvine dobrý a bezpečný kontakt, u úzkostných stavů je také na místě krom psychiatrické léčby také psychoterapie. Takže bych Vám rozhodně doporučoval v léčbě zase navázat, pokud svému psychiatrovi nedůvěřujete, je možné se obrátit na některé z krizových center, kde se člověk nemusí objednávat. Též je možné problém konzultovat na některé z linek důvěry (např. 284016666). Věřte, že téměř vždy se optimální léčba najde. To, že Vám Vaše problémy dělají starosti a že hledáte pomoc a řešení, dává velkou šanci na zlepšení. Držím palce.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, z toho, co popisujete, mám pocit, že Vaše léčba není dostatečná. Neurol je podle mého názoru jen krátkodobé řešení, je návykový a nabízí sice úlevu, ale bez dalších možností. Když máte navíc sebevražedné myšlenky, jistě by Vám pomohlo hledat jiné aktivní strategie léčení, což jste právě možná začala u nás a velice si toho vážím. Ráda bych Vás především podpořila v tom, abyste se se všemi svými starostmi svěřila odborníkovi. Také mám sklony dělat před ostatními lidmi situaci lepší než je, před psychickými problémy jsem utíkala a dělala jsem, že neexistují, což bylo neuvěřitelně vyčerpávající, byla jsem na ně sama a navíc velmi unavená, naštěstí jsem vyhledala lékaře, kterému jsem dokázala říct pravdu, ulevilo se mi a konečně se věci začaly řešit komplexně, medikací a hlavně terapií, učila jsem se s nemocí smířit, hledala možnosti toho, jak se chovat, aby se příznaky objevovaly minimálně a potíže ustoupily. Sebevražedné myšlenky by mohly být také důsledkem tohoto úniku, stalo se mi to také a byl to pro mě hlavní impuls vyhledat okamžitě odbornou pomoc a nevzdávat se. Na prvním místě je pro mě nyní zdraví a až potom ostatní očekávání, která od života mám, přestala jsem na sebe být tolik přísná jako dříve, ulevilo se mi a postupně jsem získala více klidu a sebevědomí, najednou toho zvládnu mnohem víc. Pokud by se do budoucna ukázalo, že momentálně nemůžete pracovat, je zde také možnost získat invalidní důchod a pracovat třeba jen na menší úvazek a tím obtížné období překonat. Držíme Vám palce a přejeme hodně sil na cestě k uzdravení.


Zpět na seznam