Valašské Maziříčí

Dobrý den, není jasné, co za změnou chování Vaší dcery vlastně je. Jinak se shoduji s odpovědí peer poradkyně, nemusí jít o duševní poruchu. K tomu je užitečné se pokusit udržet s blízkou osobou dialog, který je spíše podpůrný a nabízející pomoc, pokud možno bez nátlaku a přesvědčování. Jste-li takto zoufalá a bezradná, je jistě i vyhledání odborné pomoci Vámi dobrým doporučením, může Vámto pomoci v uchopení problému a nalezení vlastních strategií. Krom rodinných poraden je možné se obrátit též např. na psychologickou ambulanci, některé z krizových center či linku důvěry.

Dobrý den, vaše obavy jako matka moc dobře chápu. Chování vaší dcery ale nemusí souviset s nějakou duševní poruchou, může jít jen o důsledky nějaké složité životní situace (která ani na venek nemusí být zřejmá, může jít o vnitřní důvody, které vaše dcera má). Předpokládám, že jste s ní o situaci mluvila a asi nemáte uspokojivé vysvětlení, ani výsledek? Možná bych na vašem místě zkusila ošetřovat hlavně vaše pocity a taky se poradit o chování, které v takové situaci můžete zvolit, abyste minimalizovala případné konflikty a pomohla dceři si její chování a rizika z něj plynoucí uvědomit. Rodinné poradny by mohly být tím správným místem, kde byste mohla načerpat podporu a rady, jak to celé ustát. Přeji vám, ať se situace brzy zlepší a podaří se vám ji dobře zvládnout.