Zajímalo by mě, co je to duševní zdraví a jak se liší od nemoci. Jestli je nějaké měřítko JE / NENí duš. zdráv, nebo jestli je to škála SPÍŠ ZDRAVÝ / SPÍŠ NEMOCNÝ . A jak se kategorizuje - jestli je dobře zaléčený psychotik, který pracuje a má rodinu, má za sebou dvě ataky ale už nemá aktuálně potíže jen bere léky - je duševně zdravý? A co normální člověk po akutním stresu, nejí nespí, negativní myšlenky...? Platí, že kdo má od vás diagnózu je duš. nemocný?
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, Vaše otázka naráží na obsáhlé téma (v medicíně se mu věnuje z různých pohledů psychiatrie, psychologie, sociologie, posudkové lékařství aj.), které nelze stručnou odpovědí v poradně obsáhnout. Duševní zdraví/nemoc nebo přívlastky duševně zdráv/nemocen, jsou abstraktní pojmy a jak se u abstraktních modelů stává, je jejich význam ovlivněn názorem jednotlivých lidí, skupin, či míněním v dané společnosti převládajícím. Názor na tuto problematiku se liší i u jednotlivých odborníků, přestože ve zcela zjevných případech se shodnou. Označení "duševně nemocný" či "duševně chorý" navíc sebou nesou stigma, kterému prospívá Vaše poslední varianta, tedy "kdo má od psychiatra diagnózu, je duševně nemocný" a které je lépe se vyhnout. Za užitečnější považuji posuzovat stav individuálně a s ohledem na psychosociální situaci. Pacienta po dvou atakách psychózy, který bere preventivně medikaci, ale je dlouhodobě v pořádku a funkční, považuji za dobře zotaveného a schopného dělat většinu věcí jako lidé bez této zkušenosti. Pravděpodobně se nikdy nebude moci stát třeba pilotem dopravního letadla, nicméně potíž s tímto problémem asi nenastane. Lze však předpokládat, že dokud bude léky užívat, bude v naší péči. U lidí, kde se dá očekávat dlouhodobá psychiatrická péče se v posledních letech termín zotavení (z angl. recovery) hodně používá, doporučuji nastudovat. Pacienta vystaveného velkému stresu, který potřebuje naši pomoc (léky na zklidnění, terapii, neschopenku) lze pokládat za nemocného v aktuálním čase s tím, že se pravděpodobně plně uzdraví. Ne každý ví, že psychiatrickou diagnózu z okruhu závislostí může mít kuřák, který požádá lékaře o pomoc se zvládnutím svého návyku. Je "duševně nemocný" - co myslíte? Analogie můžeme nalézt i u "tělesných" poruch, kde si s tím nikdo hlavu neláme, též díky tomu, že zde se stigmatem není problém. Je "tělesně nemocný" alergik, který je většinu roku bez potíží a jen v sezóně potřebuje antihistaminika a inhalátory, které příznaky potlačí tak, že jinou péči nepotřebuje? Do jaké míry je "tělesně nemocen" diabetik 2. typu, který má díky dobré životosprávě a podpoře perorálními antidiabetiky zcela normální laboratoř a zvládá vše jako dřív? Je "tělesně nemocen" člověk se zlomenou nohou? Pro určité období asi ano. Co když se zlomenina sice dobře zhojí, ale dejme tomu, že pacient pak nebude moci dělat vrcholový sport, je pak ještě "tělesně nemocen"? Jak vidíte, jde o problematiku komplikovanou, kde v psychiatrii stigmatizace hraje velkou roli, která u jiného oboru nemá obdoby. Více nechám Vašemu případnénu samostudiu :-)