zesílení úzkosti
Dobrý den pane doktore, měl bych dotaz ohledně účinku antidepresiv. Vzhledem k občasným úzkostem jsem dostal předepsána antidepresiva SSRI. Zhruba po 5 dnech se mi po nich udělalo hrozně zle a strašně mi zesílila úzkost. Ten stav se nedá dost dobře popsat. Ještě nějakou dobu jsem to vydržel, ale pak jsem ta antidepresiva raději vysadil. Problém je, že mi ta vystupňovaná úzkost už zůstala a jiná antidepresiva na to nezabírají. Nejde přitom jen o to, že mám od té doby opravdu velké úzkosti, ale trochu se změnilo i mé myšlení. Začaly se mi hlavou honit nejrůznější nepříjemné vtíravé myšlenky a potýkám se s depresivním laděním. K tomu mě někdy přepadne stav, kdy je úzkost tak vystupňovaná, že přechází až do sebevražednosti. Jsem doma a najednou mě to silně nutí třeba skočit z okna. Těžko se proti tomu brání a musím opravdu vynaložit maximální úsilí, abych to neudělal. Nikdo mi to nevěří, ale mám pocit jako by ten počáteční zesílený účinek antidepresiv mozek doslova přepálil a ten nějakým způsobem nyní funguje jinak a hlavně špatně. Nevím jak z toho ven. Už je to 2 roky a nelepší se to. Myslíte, že je vůbec ještě nějaká naděje, že se dostanu do stavu ještě před tím, než jsem ta antidepresiva začal brát? Protože stav předtím, byť s menšími úzkostmi byl oproti tomuto k nezaplacení. Děkuji a zdravím
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokud se pacientův stav nelepší, je třeba se nad tím pozastavit a udělat novou rozvahu nad další léčbou. klást si otázky, jako např.: Jde o správnou diagnózu? Jakou roli hraje prrostředí (okolnosti, vztahy) v němž pacient žije? Nmůže diagnostiku upřesnit psychologické vyšetření, pakliže jej pacient neabsolvoval? Nemůže zde pomoci další léčebná metoda, např. psychoterapie? Nezvážit hospitalizaci? A mnohé další otázky. Ohledně SSRI, stává se u nich, že pacient zpočátku léčby referuje zhoršení stavu, proto se mají dávkovat postupně. Po jejich vysazení ale vedlejší účinky ustupují, většina SSRI se z organismu vyloučí celkem rychle.
Vlasta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Rozumím, jak nepříjemné to musí být, zvládat takovéto stavy úzkosti (myšlenky, pocity). Sama užívám antidepresiva a další léky, z Vašeho popisu jsem si vzpomněla na podobné stavy a situace, které jsem také prožívala před několika lety. Bylo to nepříjemné a nahánělo mi to až strach. Píšete, že Vás něco nutí k oknu- já jsem se v tomto stavu stáhla doprostřed bytu (do chodby mezi pokoji), abych neviděla a ani nebyla někde v blízkosti okna, po nějakém uplynutí času se stav zlepšil a já se začala cítit bezpečněji. Tyto pocity jsem prodiskutovala s odborníkem (tenkrát to byl můj praktický lékař/psycholog, později psychiatr), který mi pozměnil léky a s psycholožkou (v psychoterapii) jsem mohla více probírat a hledat pomoc, jak se s těmito stavy vyrovnat či co by mi pomohlo pro vlastní bezpečí, aby nedošlo k nejhoršímu. Po těchto letech můžu říci, že takové hrozné stavy jsem už neprožívala. Také píšete, že to trvá 2 roky, což je relativně dlouhá doba a náročné na zvládání. Zkuste vyhledat odbornou pomoc (praktický lékař, psychiatr, psycholog), podělte se o své prožitky a odborník Vám může nabídnout možnosti. Doufám, že jsem Vám mohla svou životní zkušeností pomoci a přeji hodně štěstí a zdraví, ať se Vám daří.
Zpět na seznam