Život po psychóze

Dobrý den, proděla jsem v loňském roce dvě ataky psychózy s bludy, byla jsem 3x hospitalizovaná a od té doby je všechno jinak... Potýkám se s nedostatkem vůle ke všemu, co je třeba dělat, stejně tak jako pociťuju velké nedostatky v myšlení a komunikaci. Najednou si nemám s lidmi ani nejbližšími, co říci, nerada jsem v jejich společnosti, nic mi nedává smysl, nejsem schopna prožívat emoce. Všechno si to uvědomuji a dost tím trpím. Je možné, že daný stav už zůstane takto nezvratný, nebo je to normální průběh a dá se ´vyléčit? Děkuji za odpověď
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, podobné propady po prodělané akutní psychózy jsou celkem časté a lze říci, že jsou součástí poruchy. Někdy stav připomíná depresi (zde mluvíme o tzv. púostpsychotické depresi), jindy převažuje především kognitivní postižení (poruchy koncentrace, motivace, únava, celkové oslabení psychického výkonu). Někdy se stav v průběhu měsíců zcela upraví, nebo dojde alespoň k částečnému zlepšení, u části pacientů jde o problém dlouhodobý. Za pozitivní bych považoval fakt, že si problém dobře uvědomujete a že Vám to vadí, protože to může podpořit Vaší motivaci s tím něco dělat. Uplatňuje se zde léčba psychiatrická, kdy lékař zváží, zda stávající medikace je vyhovující a dále psychologická a rehabilitační, kde se pacientovi pomáhá oslabené dovednosti opět obnovit.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Chápu vás. Domnívám se, že část problémů může být dočasná, takže se ještě zlepší a část se možná nezlepší. Já jsem onemocněla na VŠ a byl pro mě velký problém dostudovat po prodělané atace a hospitalizaci, nemohla jsem se soustředit, nic si zapamatovat, často jsem plakala, příliš mnoho spala a cítila se vyčerpaně. Po tom stresu přišla velká úleva a radost z dílčího vítězství. I dnes po dlouhé době mám někdy problém projevit své emoce třeba nahlas, takže se zlobím potichu a někdy zase pláču při sebemenším podnětu, který mě rozlítostní a nebo dojme. Přesto jsem schopna pracovat, v poslední době dost intenzivně. Doporučuji dávat si nyní takové maličké úkoly, zapřít se, splnit, pochválit se. Zase si vytyčit cíl, pokusit se jej splnit, znovu se pochválit, odpočinout si. A tak pořád dokola. Snad se vám bude dařit lépe.


Zpět na seznam