Extrémní Žárlivost

Mám extrémní žárlivost, mám to po tátovi. mám skoro rok krásný vztah, přítel je milý, pozorný, stará se o mne. když se pozdraví se svou kamarádkou ihned mi z toho není psychicky dobře. Moc zarlim. Zarlim na každou, která se na nej podívá i přes to, že mi do kola opakuje že jsem pro nej jediná a že se mu ostatní holky hnusí. Byli jsme v obchodě a potkali jsme holku, o kterou se dřív moc snažil ale ona ho odmítla a on ji chtěl.. jejich oční kontakty propojily a řekl ze jdeme pryč, když jsem se ohlídla dozadu tak ta holka pošla krok a pořádně se naklonila, aby se na nej ještě podívala. Vyšli jsme z obchodu a rozbrecela jsem se a byla jsem psychicky úplně na dně i přes to, ze mi přítel říkal, že jí neřeší. moc jsme se kvůli tomu pohádali, protože mi dokola opakoval ze chce jen mne, ale já jsem si jela svoje. Po téměř dvoudenní hádce která vedla skoro až k rozchodu jsme se dohodli, že se k ní nebudeme vracet a ze na vše zapomeneme, pod podmínkou, že už nikdy do toho obchodu nevstoupím a můj přítel také ne, souhlasil. Bojim se toho, ze kdykoliv do toho obchodu půjde tak na ni bude myslet a já tam nechci z důvodu, že si to nechci připomínat a už ji nikdy nechci vidět. Byla jsem v takovém stavu , ze jsem řekla, ze pokud ji ještě někdy uvidím tak jí domlátím.Takhle extrémně zarliva a ublizena jsem nikdy nebyla, dostala mne do kolen. nevím co se se mnou děje, zda to mám nějak léčit, zajít k odborníkovi? cítím, že tohle není v pořádku a vim, že jsem opravdu nemocná žárlivostí.