Agresivní synovec

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Moje maminka má v trvalé péči děti mé sestry -chlapce ve věku 11,9 a 7 let. S prostředním chlapcem jsou problémy - neuznává autoritu, má agresivní jednání vůči sourozencům, mojí mamince. Pokaždé když není podle jeho (nedostane sladkost atd..) začne slovně i fyzicky útočit na druhé, poškozovat věci, bouchat do věcí a podobně. Teď jsem je hlídala a dostala jsem se s ním do konfliktu - odmítla jsem poskytnout sladkost před večeří. Chlapec vzal plastovou láhev a začal jí třískat do všeho možného. Po několikátém slušném upozornění že není v domě sám a všem nám to vadí a vyrušuje nás to v jiných aktivitách jsem mu láhev odebrala. Chlapec ji ihned sebral zpátky a začal znovu. Takto to proběhlo 3x. Při posledním pokusu chlapec vzal do ruky nůž, že láhev je jeho, může si s ní dělat co chce, že už toho má dost. Myslím si že toto už je u 9 letého chlapce chování hodně přes čáru a z toho co jsem pochopila od jeho sourozenců se to asi nestalo poprvé. Jsem jeho teta, sama mám dvě děti a nechápu jeho neúctu k lidem, nerespektování pravidel a ohrožování ostatních. Rozumím že to neměl jako dítě lehké, momentálně mám pocit že je to rozmazlený fracek bez pravidel který si svým chováním vynutí co potřebuje. Od babičky dostanou vše a pravidla nastavená nejsou. Jak situaci řešit? Mám strach že později už bude opravdu pozdě a může se stát nějaké neštěstí.. Děkuji za odpověď
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, souhlasím s vámi, že je vhodné nebrat tyto projevy na lehkou váhu. Pokud nebude zvolen vhodný výchovný (a podpůrný) přístup, může opravdu hrozit nárůst neakceptovatelného a nebezpečného chování. Bez znalosti řady detailů nemohu soudit, nakolik je stav závažný již nyní. Důležitým hlediskem může být trend, tedy zda problémového chování přibývá (frekvencí či kvalitou), nebo naopak ubývá. Pokud se chování nezlepšuje, bylo by vhodné vyhledat odbornou pomoc – dětského klinického psychologa. Ten může závažnost situace zhodnotit a doporučit vhodná výchovná opatření. Minimálně stejně důležitá je však i terapeutická podpora chlapce – problémové chování obvykle bývá projevem vnitřního napětí, s kterým dítě nedokáže lépe zacházet. Již ze samotného faktu, že vyrůstá v náhradní rodině usuzuji, že důvodů k vnitřní nepohodě může mít celou řadu a proto pro systémové řešení nestačí uvažovat jen o nastavení „přísnějšího metru“. Neznám vaši situaci a proto nevím, jak k tomu můžete přispět přímo vy. Můžete svůj názor i tato doporučení matce přetlumočit. Můžete jí možná vyjádřit emoční i praktickou podporu v těchto krocích např. tím, že jí pomůžete najít kontakty a zařídit objednání, nabídnete hlídání zbylých dětí v době konzultace s psychologem, nebo že tam můžete zajít společně. Přeji, ať se vám podaří situaci zlepšit.


Zpět na seznam