Alergie na lidi a veřejnost :-)
Dobrý den, mám takový dotaz. Již přez 5 let pracuji v obchodě, tudíž jsem každý den ve styku s veřejností, pochopitelně s lidmi, kteří něco hledají, nebo potřebují. Poslední zhruba dva roky na sobě pozoruji jakýsi ,,syndrom vyhoření,, nebo nějaký podobný jev. Vím totiž, že v dnešní době se syndromem vyhoření ohání každý druhý, čili nevím, zda-li to je až tak zlé :-) Jde o to, že v práci jsem již od rána ze zákazníků znechucený a nenalézám s nimi moc pochopení. S kolektivem v práci žádný problém nemám. Pozoruji to již i když jdu sám v osobním volnu nakoupit, mám pocit, že se mě bude každou chvíli někdo na něco ptát :-) Je možné, že to vše souvisí s prací v obchodě? Je mi jasné, že podstata obchodu je taková, vycházet se zákazníky a poradit jim, tudíž je mi jasné, že jsem asi na špatném místě :-) Jen mě zajímá názor odborníka, zda-li to je častý jev. Je tohle opravdu nevyhnutelné při práci v obchodě? Lze tuto práci vykonávat dlouhodobě, aniž by poté člověk neskončil v léčebně? Moc děkuji za názor :-)
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
osobně bych to syndromem vyhoření nenazýval a vystačil bych s běžnými slovy, která k tomu používáte - přijde mi to tak výstižnější a tím to může usnadnit hledání způsobů, jak to zlepšit.
Některým lidem stereotypnost v práci nevadí, řadu lidí to však po určité době unavuje, nebaví, naštvává atd. Může se to týkat většiny pracovních činností - od práce u pásu až třeba po zdravotnictví. Možných řešení je řada, každému může vyhovovat jiné. Pomocí například může delší dovolená, změna v rámci pracoviště (tomu se říká rotace práce - místo v části s teniskami budu v části se společenskou obuví, nebo na pokladně). Další možností je "dělat si práci zajímavou" - třeba tím, že se o produktech více dozvím a začnu to v kontaktu se zákazníky uplatňovat, že se budu zajímat o další produkty a novinky v tomtéž segmentu, nebo třeba budu zkoušet nové způsoby v komunikaci se zákazníky. Někdy bývá nejúčinnějším osvěžením změna oboru - třeba jen dočasná. Napadá mě, že zdrojem inspirací, jak se s tím vyrovnávat vám mohou být i vaši kolegové. Tipuji, že minimálně někteří podobnou potíž řeší nebo řešili. Zkoušel jste s nimi o tom mluvit?
Ať se vám daří!
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, o práci v obchodě toho moc nevím, mám zkušenost pouze z dob studií, kdy jsem prodávala brigádně (především ovoce a zeleninu) na stánku. Tehdy mě to docela bavilo, ale říkala jsem si, že na to, abych takto pracovala dlouhodoběji, nemám povahu. Vlastně jsem vždycky do jisté míry obdivovala lidi, kteří pracují v obchodě (a také třeba v restauraci či baru), převážnou většinu svého času věnují svým zákazníkům, dokáží být milí, trpěliví a vydrží snášet kdejaké výstřelky zákazníků. Mám několik přátel z této oblasti a vím, jak je to leckdy obtížné. Myslím, že pro takovou práci je zapotřebí mít určité vlohy a je možné, že Vy je více či méně postrádáte. Je ale také možné, že jste ze své práce zcela vyčerpaný a pak by mohlo jít třeba i o syndrom vyhoření. Na Vašem místě bych zašla za odborníkem (psychologem, psychoterapeutem) a svoji situaci probrala s ním. Věřím, že se společně doberete k odpovědím na Vaše otázky a postupně i k rozhodnutí, zda v obchodě pracovat dál (a za jakých podmínek) či nikoliv. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam