Čtrnáctiletá puberťačka s úzkostí

Dobrý den,mám v péči 14-ti letou dceru,která odmítá navštěvovat otce,druhé dítě k němu chodí.Dcera po otci pochytila sklon k úzkostem,její otecse léčil i medikamenty,bližší informace jsem od něj nedostala,život s ním byl složitý,proto jsem se nechat rozvest.Dcera se boji,že umře,nesmíme přes den dotknout tématu smrt. Nesmí se moucha nazvat smrtihlavem,nesmí se říct,že v televizi někdo zemřel,prostě nic.cele to trva dva měsíce,nejdříve zaříkávánim a opakováním vět po ní.pokud věty neřekneme správně,je schopna ještě o půlnoci lítat po paneláku a vyvádět.Ted se to trochu uklidnilo a píše nám SMS,mně i sourozenci.musime večer slíbit,že si nepřejeme její smrt a odpovědět ji přes SMS na dotazy,některé dny to ok,jiné se vynervi a do půlnoci jeci.kdyz jí řeknu,aby odešla z ložnice,musím to také následně odvolat přes SMS,jinak nejde spát. Take se neustále zkoumá svůj zdravotní stav,musim ji porad ujišťovat,že jí hlava bolí třeba z rýmy,noha z chůze,že je unavena z běhání venku,ujišťuji dokolečka,prakticky si vymyslim. Noční SMS začínají v noci,chodím velmi často nevyspala do práce.psycholog nepomáhá,psychiatr napsal léky,ty dcera odmítá jíst.do svých akci zahrnuje mě a sourozence,pokud spí jinde,tak nam ale také posílá zprávy a musíme odpovídat.pokud odpovím špatně,mohu si být jistá,že dvě tři hodiny nejdu spát.podle sdělení psychologa jde o OCD.dle sdělení ex má on něco podobného,čili rodove zatížení,je v KV kraji specialista,který by nám mohl pomoci?jsem vyčerpaná,dekuji
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, z toho co popisujete se zdá pravděpodobné, že se jedná o velmi intenzivní úzkostné potíže, nejspíše OCD. OCD je poměrně závažné psychické onemocnění, které, zvláště pokud není léčeno, může zásadně ohrožovat zařazení do běžného života. Pokud je léčba zahájena včas, jsou vyhlídky na dobré zvládnutí potíží a životní úspěšnost relativně dobré. Považuji za potěšující, že již po 2 měsích problémů docházíte k psychiatrovi a psychologovi, protože čím delší dobu obsese a kompulze trvají, tím hůře jsou léčitelné. Zároveň mě však nepřekvapuje, že se stav zatím nelepší. Při intenzivní psychoterapii (minimálně 1x týdně + samostatná práce a nácviky mezi setkáními) bych čekal první náznaky zlepšení v horizontu několika měsíců. Při léčbě psychiatrickými léky, bývá účinek po cca 4-8 týdnech pravidelného užívání. Onemocnění omezuje život vaší dcery i okolí natolik, že je nasazení medikace zcela na místě. Pokud se stav nebude dostatečně zlepšovat, bylo by na místě zvážit i hospitalizaci, která umožňuje intenzivnější péči a tím i rychlejší změnu. Považoval bych za vhodné, abyste s psychiatrem a psychologem prodiskutovali důvody, proč léky neužívá, rizika která plynou z odkládání léčby i možné varianty intenzivnější péče. Držím palce, aby se podařilo efektivní léčbu nastarovat a všem se vám ulevilo.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Píšete o nesnadných okolnostech ve Vaší rodině, které značně zasahují do Vašeho vlastního života a Vašich dětí. Oceňuji Vaši snahu, jak se snažíte Vaší dceři pomoci. Na prvním místě mě napadá otázka: zda jste někdy mluvila s dcerou o jejím strachu ze smrti, nebo kde by mohla být příčina tohoto strachu, snad reakce na nějaký zážitek? Možná mohl její strach přerůst do úzkosti a stálé ujišťování se vedlo k obsesi, neustálé kontrole atd. Také píšete, že stav dcery trvá dva měsíce a již jste vyhledala odbornou pomoc u psychologa a psychiatra, který předepsal léky. Zpravidla léky začínají působit po několika týdnech (ca.3-6 týdnů) a člověk se může cítit lépe. Ale Vaše dcera odmítá léky brát, snad by mohlo napomoci, že místo tablet by psychiatr předepsal lék ve formě kapek, ale to záleží na rozhodnutí odborníka. Třeba byste se s ním mohla i poradit o tom, že dcera léky odmítá. Jinou alternativou farmakoterapie je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Obě tyto léčby se také dají kombinovat. V KBT je pacient podrobně poučen o fungování jeho příznaků a možnosti změny. Ta spočívá zejména ve vystavení se ohrožujícím podnětům a následné zábraně kompulzivního rituálu. Při opakování podnětů je napětí stále menší, až daný podnět žádné napětí nevyvolává a zmizí nutkání ke kompulzi (rituály při snížení napětí). Pacient je vystavován postupně celé řadě ohrožujících situací, od nejlehčích až po ty nejobtížnější. K tomu společně s terapeutem vypracují hierarchii postupných kroků. KBT je podobně účinná jako farmakoterapie, její výsledky jsou však trvalejší. Pokud Vám psycholog dcery řekl, že se jedná o toto onemocnění, zkuste se s ním nebo s jiným odborníkem (psychiatrem či jiným psychologem) poradit, zda by mohla léčba KBT nebo psychoterapie být pro Vaši dceru podpůrná. Přeji hodně štěstí a zdaru.


Zpět na seznam