Dobry den.stale se trapim a nejde prestat na spatne myslenky.v noci chodim ve tme po ulicich a kazde misto co uvidim mi pripomina me detstvi.detstvi jsem mela docela stresove.moji rodice se neustale hadali a bili se.casto u nas byla policie.ma mamka to jednou uz nezvladala a ja jsem ji zachranila zivot.pak prisel rozvod rodicu.ted ma pritele s kterym je uz pet let a my se neustale hadame a bijeme.celkove se s rodici hadam da se rict kazdy den.jeste k tomu se rozchazim s pritelem s kterym jsem nejake dva roky.na skole jsem zazila s sikanu i kybersikanu na mou osobu.ted to vse na me doleha a ja se trapim a nevim jak dale.jsem neustale podrazdena nervozni brecim nevnimam casto kolabuji.pred pul rokem jsem byla v nemocnici vuci kolapsu.brecela jsem kazdou noc a divala jsem se z okna.ted to vse na ne spadlo.pomozte mi prosim co mam delat .diky
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z toho co píšete je zřejmé, že jste si prošla řadou velmi těžkých zážitků a že se navíc i teď nacházíte v situaci, kdy ztrácíte přítele a tím pádem (předpokládám) přicházíte o jednoho z mála blízkých podporujících lidí. Podrážděnost, smutek, pláč atd. jsou toho pochopitelným důsledkem.
Myslím, že nejlepším prvním krokem je přestat být s problémy sama a vyhledat pomoc. (S tím jste právě začala, což je skvělé!) Pro děti a dospívající je nejvhodnější obrátit se na www.linkabezpeci.cz kam se dá telefonovat, emailovat, případně chatovat. V některých problémech dokáží poradit a podpořit na dálku, stejně tak jsou schopni doporučit kam zajít osobně (s ohledem na problematiku, místo bydliště, věk atd.). Jsem přesvědčen o tom, že s podporou se budete cítit lépe a že vám to může pomoci začít připravovat alespoň dílčí změny.
Další možností je zkusit hledat podporu a porozumění ve svém okolí. Můžete navštívit "nízkoprahový klub pro děti a mládež" - tam je možné jak zajímavě trávit volný čas, tak si i důvěrně promluvit s některým z pracovníků, kteří jsou zvyklí v obdobných situacích pomáhat. Tyto kluby fungují v řadě (i menších) měst. Můžete též popřemýšlet, zda přeci jen není ve vašem okolí někdo, komu by bylo možno se svěřit a kdo by vás podpořil - např. babička, teta, kamarádi, výchovný poradce, vedoucí kroužku apod.
Držím vám palce