Dotaz

Dobrý den, už od malička se cítím spíše neutrálně, něž abych se cítila třeba špatně nebo dobře a mám problém komunikovat s lidmi. Nemám si s nimi co říct, nenapadne mě žádné téma o čem bych se s nimi mohla bavit, nebo jak bych mohla více rozvést konverzaci a tímhle více ztrácím zájem o lidi. To samé mám i s rodinou. Také nerada potkávám cizí lidi (i když kolem nich jen procházím), protože se pak cítím nervózně, proto radši trávím čas doma v pokoji.Mám problém se na cokoliv soustředit, někdy mi přijde, že se úplně "vypnu" a nevnímám okolí. Jednu dobu (myslím, že asi měsíc) jsem mývala halucinace, jako kdyby kdyby někdo zamnou chodil a dýchal mi těsně u ucha, nebo když jsem byla doma slyšela jsem ve vedlejším pokoji kroky a povzdechy a jednou jsem cítila jak se mě něco dotýkalo. Teď mám jenom nepříjemný pocit, když jsem sama, tak jako kdyby tady ještě někdo se mnou byl. Příjdu si jako kdybych jen přežívala. Věci mi přijdou namáhavé a chybí mi motivace abych něco udělala a když už jdu něco udělat tak to nedokončím. Nemám žádné zájmy, mám malé sebevědomí. Kamarád mi řekl, že prý trpím depresí, ale podle mě je deprese závažnější než tohle, ale tak nějak to mám pořád v hlavě jestli teda opravdu netrpím depresí a tak se vás chci zeptat jestli je to deprese, nebo jiná psychická porucha a jestli potřebuji jít k psychologovi? Děkuji za odpověď.