Dotaz #1

Dobrý den, je mi sedmnáct a už nějakou dobu mám pocit, že se mnou není něco v pořádku. Jsem velmi pesimistická, stále si stěžuji a jen málo co mě skutečně potěší. Nedokážu ve věcech najít "tu dobrou stránku", prostě hned všechno vidím černě a odsoudím. Nedokážu si přestavit budoucnost, nevím, co bych v budoucnu chtěla dělat, málo si věřím. Přesto se dokážu bavit, dělat běžné činnosti atd., já osobně si nemyslím, že by se jednalo o depresivní stavy. Taky nemám žádné koníčky, něco, co by mne naplňovalo, věci mě jednoduše nebaví, a i když mám času nad hlavu, zdá se mi, že krom školy nic nestíhám. Asi 3 měsíce mě s přestávkami bolela hlava, doktorka uvedla, že se jedná o tenzní bolesti způsobeny stresem (s čímž souhlasím, dokáže mě vystresovat prakticky cokoliv), ovšem po brání předepsaných silných dávek magnézia bolesti zatím úplně vymyzely. Nezajímají mě lidi kolem sebe, krom bližší rodiny, nechápu v hodně věcech ostatní, jsem často zavřená doma. Vím o sobě, že jsem velmi málo empatická (např. když někdo pláče, absolutně nevím co dělat, nedokážu se člověka zeptat, co ho trápí popřípadě ho vyslechnout či být něčí oporou). Nemám ráda lidi, necítím se dobře, když se pohybuji sama mezi davy (třeba nákupní centra) bez toho, aby se mnou byl někdo už známý, jsem i antisociální a těžko se seznamuji s novými lidmi, přesto se se spolužáky dokážu normálně bavit, i když nejsou mými kamarády, se kterými bych řešila problémy/chodila ven.