Doufám ze u vás najdu pomoc

Dobrý den ,je mi teprve 17 let a nevím kam jinam se obrátit. Už nějakou dobu premyslim o smrti . Mám toho dost za sebou a tak vždycky když na to pomyslim ,mám za to mě to zbaví mého trápení. Vím že nejsem schopná si sáhnout na život už kvůli mamky, nemohla bych ji tu nechat ,jen tak si ji opustit. Jenomže mě ničí ty úvahy o ni ,jako o smrti. Chci se jich zbavit . Hodnekrat si mi stalo ze jsem byla sama doma a našla nějaký prášky a četla nežádoucí účinky, nebo jsou držela ziletku u zápěstí a brecela. Už mi dochází síly. Co když si jen myslím že bych to neudelala? Co když už stačí jen jedna malá drobnost co me úplně dorazí a já to,vážně udělám ? Nikdy to mamce nereknu ,ani nikomu dalšímu . A vim ze když to řeknu psycholozce ,tam ta to musí oznámit zakonemu zástupci . Vážně si nevím rady . Děkuji za odpověď
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, vaše situace je zřejmě dlouhodobě složitá a odborná pomoc by velmi výrazně zvýšila šanci, že se to zlepší. Bohužel není možné vyloučit, že při dalších zatěžujících událostech vám věci, které vás dosud zastavují, již nebudou dostatečnou brzdou. Nenapadá mě moc závažnějších důvodů pro vyhledání pomoci, než to, že je vám tak zle, že přemýšlíte o smrti jako o úlevě. Nevím proč přesně nechcete, aby se o těchto potížích dozvěděla máma (či někdo další). Pokud je důvodem "nechci jí dělat starosti", napadá mě i jiná možnost jak na to koukat - "chci tuto situaci změnit a proto jsem pomoc vyhledala". Co se týká informovací povinnosti k rodičům, bývá situace posuzována individuálně. Domnívám se, že velká část kolegů by při takto závažných problémech považovala za potřebné rodiče informovat, zároveň by vám však pomohli to mámě vysvětlit - a zdůraznit, že je to především šance ke změně a přebírání zodpovědnosti za svůj život. Pokud to pro vás stále zůstane nepřekonatelná překážka, doporučoval bych vám alespoň důkladné probrání situace na telefonní Lince Bezpečí , která umožňuje anonymitu a tudíž informování rodičů není nezbytné ani možné. Moc přeji, aby se vám tím podařilo pohnout správným směrem a začalo vám být lépe.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Chápu, že je pro Vás těžké svěřit se. Já se snažila nějakou dobu stejně jako jistě mnoho dalších své psychické problémy zvládat sama a pak následovalo celkové zhroucení. Z vlastní zkušenosti vím, že není dobré být na všechno sám. Nejsem si jistá tím, že by se rodiče museli dozvědět to, s čím jste za odborníkem přišla. Poradila bych Vám vyhledat odborníka, psychiatra či psychologa, se vším se svěřit a probrat s ním i to, jak by měli být eventuálně informováni Vaši příbuzní. Pokud si ublížíte tak, že zemřete, nic se tím neřeší, naopak. Způsobíte tím problém nejen mamince, ale i jiným lidem a jistě i zármutek. Napadá mě, pokud jste ve velké krizi, zkuste využít některý z krizových telefonních kontaktů na našich webových stránkách.


Zpět na seznam