Histrionska porucha osobnosti

Dobrý den, Rada bych slysela vas nazor na nasi situaci. Mam histrionskou poruchu. Trapim se s ni cely zivot, jsem sebedestruktivni a destruktivni jsou tez vsechny me vstahy nejen v rodine ale i okoli a ' trapim' takto lidi okolo me již od detstvi. Jen jsem nevedela proc. Ted kdyz mam svuj celoživotní problem pojmenovany se mi sice ulevilo, zaroven me boli duse pri cteni diagnostiky teto poruchy, podle vseho se ' to nezmeni' a jedine jak se muj manzel muze uchranit je ode me odejit. Muj dotaz zni. Je to pravda? Je jedinym resenim ze se musim obětovat a nechat ho jit? Sam je ted v lecebne a resi svou hranicni poruchu. Ma nase manzelstvi vubec sanci na preziti? V poslednich mesicich jsme si prosli peklem, muz si nasel milenku. Prozila jsem tak strasne bolesti a ted jsem doufala ze uz se vse uklidni a budeme zase spolu a v klidu. Jeho lecba za par tydnu konci. Tesila jsem se ze konecne skonci tyhle otresne veci a ted se dozvim, ze s mou poruchou se neda zit, ze by se vlastne ani ke me vracet nikdy nemel. Ja o nej samozřejmě stojim, miluji ho. Ale nevim jak dal. Poradite mi prosím? Je možné se dostat do takove dimenze abychom spolu mohli klidne zit? Dekuji
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji za vaši otázku k nám do poradny. Píšete, že máte pojmenovaný svůj celoživotní problém, to, čím se trápíte, jako histriónskou poruchu. Jedná se o psychiatrickou diagnózu a představuji si, že pokud jste se ji dozvěděla od psychiatra (ten jediný může diagnozu určit), pak společně se sdělením přišlo i doporučení jak postupovat, aby se vám v životě s touto diagnozou žilo co nejlépe. Z toho, co píšete, si tím ale nejsem jistá, jelikož se mi zdá, že se obviňujete za to, že se s vámi manžel nemá dobře, že se s vámi nedá žít. Mrzí mne, že jste s manželem prožili tolik náročné poslední měsíce a velmi bych vám přála, aby mohl přijít klid, který byste potřebovala. Konkrétně k vaší otázce si nemyslím, že by jediným řešením měl být pouze odchod z manželství. Podkladem psychiatrické i psychologcké péče je to, že věřímě, že člověk s jakoukoliv diagnozou může za pomoci léků a psychoterapie ovlivnit své myšlení, prožívání a chování tak, aby žil kvalitnější a naplněnější život i vztahy. Proto mne napadá, že abyste mohli spolu klidně žít, pokud oba chcete, je celá řada kroků, které můžete pro své manželství udělat (pokud jste je ještě neudělali). A to je jednak práce na sobě individuálně, ve smyslu systematické psychoterapie, díky které můžete ovlivnit i některé své rysy, se kterými třeba nejste spokojená a vnímáte je jako problematické. A jednak psychoterapie párová, manželská, ve které můžete hledat tu nejlepší cestu pro vás dva. Doporučila bych vám tedy infomovat se u vašeho psychiatra o možnostech psychoterapie ve vašem regionu, popřípadě se rovnou sama můžete obrátit na některého z psychoterapeutů v dosahu. Držím vám moc palce, ať se celá situace brzy zlepší.


Zpět na seznam