Hranicni porucha osobnosti

Dobry den, chci se zeptat, kde ve ktere nemocnici se primo specializuji na hranicni poruchu osobnosti? Mela bych zajem spis o denni stacionar. Mozna i hospotalizaci protoze jsem na tom psychicky velmi zle. Lekar mi doporucil hospitalizaci mimo jine kvuli sebevrazednym myslenkam. Ale mam i chronicke zdravotni problemy a snazim se zit zdravym zivotnim stylem ( protizanetliva dieta, antihistaminova, bez lepku laktozy a cukru). a mam obavy z nezdrave nemocnicni stravy. Nevim jestli je mozne mit nejake specialni pozadavky na stravu v lecebne? Zadny lekar mi nestanovil bez lepkovou atd dietu ale chronicky zanet se se spatnou stravou zhorsuje. Mela bych tedy zajem spise o stacinar v Praze. Je mi 31 let. Dekuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, považuji za povzubuzující, že si své potíže připouštíte a hledáte způsoby, jak je řešit. Pokud vám lékař (předpokládám že psychiatr) doporučoval hospitalizaci, můžete se ho zeptat i na konkrétnější doporučení kam se obrátit (a zároveň by bylo vhodné aby vám dal lékařskou zprávu s doporučením jak postupovat v písemné podobě). Péči o lidi s akutními sebevražednými myšlenkami dokáže poskytnout většina psychiatrických oddělení. Co se týká léčby hraniční poruchy osobnosti (HPO) bývá obvykle vhodné oddělení s obsáhlejším psychoterapeutickým programem - pokud vím, neexistuje žádné oddělení zaměřené pouze na HPO. Vhodných stacionářů je v Praze několik (netuším zda mají v důsledku aktuální epidemiologické situace nějak omezený provoz), bez větších potíží lze kontaky najít na internetu. Zcela konrétní tip vám bohužel nedám, protože v naší poradně dbáme o nestrannost, jejíž součástí je i to, že neděláme reklamu jednotlivým zařízením. Držím vám palce a přeji, ať se vám daří lépe.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, nemůžeme doporučovat konkrétní zařízení, ale když jsem zadala do vyhledávání "stacionář poruchy osobnosti", v Praze možnosti jsou. Podle své zkušenosti s úzkostnou poruchou můžu usuzovat, že forma léčby v podobě denního stacionáře je velmi dobrou volbou, kdysi mi docházení do něj velmi pomohlo nastartovat proces zotavení, mnoho věcí jsem si tam uvědomila a načerpala naději. Pak to ale chtělo pokračovat, rozhodně to byl běh na delší trať, než bylo 8 týdnů ve stacionáři. Ale jsem za něj dodnes vděčná. Ještě bych vás ráda povzbudila i k tématu sebevražedných myšlenek. Když mi bylo opravdu zle (a trvalo to několik let), často jsem si představovala, jak by bylo krásné se prostě neprobudit. Představa dalších let života v takovém stavu byla naprosto nesnesitelná. Když je člověk na dně, ani už si neumí představit, že by se to mohlo zlepšit. Ale přesto to jde. Nepřestávejte tomu věřit. Hledejte věci, které vám ulevují. Zkoušejte být vděčná za každodenní maličkosti, Všímejte si, co je ve vašem životě dobré. Kdysi jsem o tom četla knihu a moc mi to pomohlo, i když to bylo zrovna v období, kdy mi bylo opravdu hrozně zle. Někdy si dobrých věcí vůbec nevšímáme, protože celou naši pozornost zabere to, čeho se chceme zbavit. Byla jsem překvapená, kolik dobrých věcí jsem tehdy přesto ve svém životě našla, když jsem se snažila pořádně si jich všímat. Proto vám držím palce, ať taky najdete cestu ke zlepšení a cítíte se pak v životě lépe. Hodně štěstí.


Zpět na seznam