Identifikácia správania v detstve

Dobrý deň, čo s tým ak neviem si uvedomovať to čo robím,že urobím to a to ale pritom si to neviem pomenovať ,že robím to len automaticky bez toho aby som si to uvedomil. Napr. Idem do kúpeľne a v strese niečo odpoviem rodičovi lebo žijem s rodičmi ešte alebo idem do tej izby a nikto ma neidentifikoval čo robím v detstve napr. Že mám motiváciu , vôľu odhadujem niečo urobiť. A čo ako prežívam napr. Emócie,že ako to zvládam - som zodpovedný za to čo prežívam a nerozprávam o každej veci druhému ako napríklad sem, či to by mohla byť samostatnosť. Dúfam,že rozumiete.
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, moc mne to mrzí, ale nejspíše vaší otázce dobře nerozumím. Popisujete, že se Vám stává, že něco děláte jen automaticky. To je určitě do jisté míry normální, v jisté smyslu nám to zjednodušuje život, že některé věci vyhodnocujeme automaticky, tolik se nad nimi nezamýšlíme. Zároveň ale někdy je výhodné se pozastavit a své chování si více zvědomit, zamyslet se nad tím co a proč tak děláme. A je důležité se naučit vyhodnocovat, kdy je pro nás výhodné zareagovat automaticky a kdy je lepší se více zamyslet. Také se omlouvám, že nerozumím dobře další části Vašeho dotazu, kde píšete o emocách a zodpovědnosti za své prožívání, bohužel nevím, na co byste potřeboval odpovědět. Přeji hodně štěstí.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, přiznám se, že vašemu dotazu úplně nerozumím. Zdá se, že jste pod nějakým tlakem a díky tomu si ne vždy a ne zcela uvědomujete, co právě děláte nebo co si máte myslet? Na tom by - podle mých zkušeností - nebylo nic příliš zvláštního, znám tyto stavy taky. Člověk může být natolik ponořen do svých starostí nebo úzkostí a většina jeho pozornosti je pak na ně tak zaměřena, že už jen zbytkem vědomí vnímá, co se děje kolem něj. A nezbývá pak dost soustředění na reakci v realitě. Pokud se dostanu do tohoto stavu, snažím se ho stopnout. Protože to bývá jako začarovaný kruh, čím víc se na problém soustředím, tím víc ztrácím soudnost a většinou problému přiřadím i daleko větší důležitost, než si zaslouží. Pokud je to i váš případ, zkuste jít ven, pozorovat lidi kolem vás, dělat nějakou jednoduchou práci - cokoli, co vám pomůže rozbouřenou mysl zastavit a získat od problému odstup. Pak ho pravděpodobně uvidíte jasněji a najdete řešení. Držím palce.


Zpět na seznam