Jak dál?

Dobrý den, chápu, že se v takovém typu soužití můžete cítit nedobře, i že to ve vás může vzbuzovat řadu emocí např. smutek nebo hněv. Z toho co píšete nedokáži odhadnout, co všechno může v manželčině chování hrát roli - nemusí to být jen příklon k náboženství nebo kopírování zvyků v kterých vyrůstala. Není ani zřejmé, jaké bylo vaše soužití dřív. Přemýšlím nad tím, zda jsou alespoň nějaké okolnosti (společný zájem, činnost, výlet apod.), kdy je vám spolu lépe nebo dokonce dobře. Pokud ano, možná by stálo za to, podobnou příležitost zařadit častěji. Zkoušel jste se manželky na důvod nespokojenosti ptát? Nebo na to, zda má nějaký nápad, jak to zařídit aby vám společně bylo lépe? Máte nějaký návrh vy? Další možností (která se s tou právě popsanou nevylučuje) je, abyste hledal způsoby, jak udělat situaci snesitelnější alespoň pro sebe. Máte nějaké koníčky? Jste v kontaktu s dalšími lidmi? Můžete se věnovat něčemu při čem se cítíte dobře, co vám dělá radost a co považujete za smysluplné? Pokud situaci nelze změnit, může být takováto vnější opora způsobem, jak se s tím vypořádat. Pokud byste potřeboval, můžete se o vaší situaci dojít poradit s psychologem, nebo jí probrat na některé z linek důvěry - existují i takové, které jsou specializované na problémy seniorů. Přeji, ať se vám daří nalézt způsob, jak žít spokojeněji.

Dobrý den, pokusím se Vám odpovědět, i když si myslím, že je Vaše otázka určena spíše pro psychologa. Navíc podobnou zkušenost jako Vy nemám. V dětství jsem vedle sebe měla nábožensky založenou babičku a sama jsem v Boha věřila do svých deseti let. Byla to úplně jiná situace, babička byla laskavá a moudrá žena se smyslem pro humor, dodnes na ni s láskou vzpomínám. Proti náboženství obecně nic nemám, znám řadu věřících lidí, kteří chodí do kostela a žijí normální, plnohodnotný život. Jakmile však víra přechází do fanatismu, je to zlé. Podle toho, co popisujete, se mi nezdá, že by se toto zcela týkalo Vaší manželky. Myslím, že změna v jejím chování a postojích nemusí být nutně způsobena tím, že se „potatila“. Může to mít i jinou příčinu a příklon k náboženství, nové zájmy a negativní postoj k Vám mohou být jejím důsledkem. Podle mého názoru je klíčové pokusit se s manželkou laskavě a otevřeně promluvit a zjistit, co se vlastně stalo, co jí vadí, proč se trápí. Věřím, že lze najít cestu, která by vyhovovala Vám oběma. Moc Vám držím palce a přeji hodně štěstí.