Jak dál
Dobrý den,
Je mi 17 let a poslední rok se mi obrátil život vzhůru nohama.Vždycky jsem byla štastná, měla jsem ráda nové věci a lidi, hledala nové přátele.Asi před půl rokem jsem se uolně změnila.Začalo to nezastavitelnými zachvaty breku a ztrátou chuti cokoliv dat, někoho potkat, dokonce kamarády.V tu dobu jsem začala chodit za školu a hodiny jsem klidně seděla na záchodě a brečela.Taky se u mě poslední dobou začaly objevovat záchvaty breku.Jsem uplne v pořádku a pak najednou z ničeho nic si vzpomenu na to, jak ni nestíhám, všechno kazím, jsem sama atd. A začnu brečet a dlouhou dobu nemuzu prestat. Taky jsem si našla vztah, to je to jediné, co mě tedka nejak drží nad vodou. V Listopadu jsem změnila školu a odstěhovala se do Prahy na intr.Myslela jsem si, že se všechno zlepší.Bohužel jsem si přestala věřit a taky nemám chuť si hledat nové přátele.Zdá se mi, że se semnou nikdo bavit nechce.Mám jem svého přítele, což je špatně, protoze jsem na něm závislá a když nemà čas, nevím už ani co mám dělat.
Taky jsem si vzdycky pripadala tlustá- poslední dobou mám pořád výcitky.Vzdycky si pripadam hnusná a tlustá.Když jím, cítim se hrozně provinile...
Nevím, co mám dělat
Děkuji za odpověd
P.s. je pro me hrozne tezke, o tom
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokud jsem spravně pochopil, tak se vám nežilo úplně dobře a od přestěhování do Prahy jste očekávala výrazné zlepšení. Místo toho se to zhoršilo, je vám od přestěhování smutno, cítíte se osamělá, kolísá vám nálada a máte nízké sebevědomí, nejste spokojena se svou váhou jediné co vás drží nad vodou je partnerský vztah.
Pokud zhoršení nastalo po tak velké změně, hledal bych napřed možné příčiny v této oblasti a následně pak způsoby jak se se změnou co nejlépe vyrovnat. Pro většinu lidí, v dopívání snad ještě výrazněji, bývá snazší zvládat těžká životní období, pokud na to nejsou sami. Máte kolem sebe několik lidí, kterým byste se mohla s tím co prožíváte svěřit a kteří vás podpoří? Je možné to s někým bližším ve vašem okolí zkusit, nebo si takové přátele najít? Máte někoho takového v rodině? Pokud vám to nejde, nebo to dostatečně nepomáhá, bylo by vhodné vyhledat odbornou pomoc. Tam byste měla možnost situaci probrat, ujasnit si souvislosti a hledat způsoby jak se s tím vypořádat.
Můžete se například objednat k psychologovi, poradit se se školním psychologem či výchovným poradcem. Další možností je navštívit "nízkoprahový klub pro děti a mládež" - tam je možné jednak zajímavě trávit volný čas, ale také si důvěrně promluvit s některým z pracovníků, kteří jsou zvyklí v obdobných situacích pomáhat. Tyto kluby fungují v řadě (i menších) měst. Snadno dostupnou pomocí je též Linka bezpečí, kde se dá o potížích mluvit telefonicky, ale i kontaktovat přes internet. Taktéž by vám tam pomohli najít odborné kontakty v místě bydliště.
Držím palce.
Zpět na seznam