Jak přestat plakat?

Dobrý den Radko, čin který zmiňujete, stejně jako jeho vyšetřování a další kroky mohou být velmi traumatizující, jak pro bezprostředního aktéra, tak pro blízké osoby. (Je to o to pochopitelnější, pokud je obětí dospívající dcera.) Nechtěná ztráta zaměstnání je pak další významnou zátěží a ztrátou jistoty (nejen peněz ale i náplní dne a sociálních kontaktů). Stavy které zažíváte nejsou v tomto kontextu vyjímečné, pokud však již trvají takovou dobu, bylo by na místě vyhledat odbornou pomoc. Psychiatrické léky by vám pravděpodobně ulevily od úzkostných a depresivních potíží (např. nedostatek energie, obavy, plačtivost, chmurná nálada, potíže se spánkem atd). Psychoterapie (u psychologa či psychoterapeuta) by vám pomohla zpracovat těžké události a hledat způsoby, jak žít co nejlépe dál. Pokud budou pro vás budou objednací lhůty příliš dlouhé, můžete navštívit některé z krizových center. Další informace či konkrétní kontakty by vám pravděpodobně nabídla některá z organizací zaměřujících se na práci s oběťmi trestných činů (např. Bílý kruh bezpečí). Co se týká svépomoci, bylo by vhodné vyhledávat aktivity (klidně nenáročné a drobné), při kterých se budete cítit alespoň trochu lépe - pokud budou s dalšími lidmi či je budete považovat za užitečné, je to další bonus. Je ale možné, že na to nyní nemáte dost síly a bude to na řadě až v momentě, kdy se váš stav o trochu zlepší (např. vlivem medikace). Držím vám palce.

Dobrý den, Radko. Vycházejte z toho, co máte. Máte rodinu, dcera vás potřebuje. To, co se stalo, nelze vrátit, je třeba to přežít. Nevím, jestli podstupujete terapii jako podporu v těžkých situacích, pokud ne, určitě se obraťte na psychologa, ke kterému budete docházet, případně na psychiatra. Chápu Vaše obavy o zhoršení finanční situace, ale zkuste se spíše zaměřit na hledání zaměstnání, ve kterém se budete cítit dobře a pečlivě vybírejte. I kdybyste si nenašla práci vůbec, neznamená to, že jste proto pro rodinu méněcenná. Píšete, že věci odkládáte, mně se to také stává, když necítím dostatek motivace. V té chvíli se snažím vytvořit si plán toho, co chci udělat a po částech ho plním. Když se Vám nepodaří vše, nevadí, oceňte se za to, co jste zvládla. Dejte tomu čas. Zrovna tak, jako je třeba truchlit, když vám zemře někdo blízký, tak je třeba se vzpamatovat z traumatu postupně.