Jsem stále nešťastná

Dobrý den, už několik let mě trápi mé myšlenky, ani nevím jak to popsat. Jsem celkem veselý člověk, co je rád mezi lidmi, ale pak jsou stavy kdy jsem vždy sama a mám smutnou, lítostivou náladu. Mám pocit že nevím jaký je smysl mého života a celkově je mi do breku. Tento stav mívám tak jednou za 14 dní. Většinou je to chvíle po nějakém skvělém dni, zážitku, kdy by si člověk řekl že bude nabitý pozitivní energií a náladou. Těžko se mi to popisuje, ale vnímám to tak, že něco se mnou není v pořádku. Před půl rokem (po 22 letech) jsem se dozvěděla že můj táta je můj nevlastní. Vím, že mi to udělalo v hlavě ještě větší bordel než jsem měla do teď. Mám pocit že mi všichni okolo lhali. Díky tomu co se stalo, jsem v situaci, kdy si pokládám otázku, zda nepotřebuji psychologa. Od někoho vyslechnout a možná i poradit, co je se mnou špatně. Odhodlala jsem se prozatím k tomuto dotazu. Dohnala mě k tomu holčičí víkend, který jsem si moc užila a poprvé v životě jsem své emoce neudržela ani před kamarádkami a bezdůvodně se rozbrečela, byla lítostivá a nejhorší je, že nevím proč. Jen vím, že jsem v danou chvílí strašně nešťastná a říkám si proč tu vůbec existuju. Doufám, že mi někdo pomůže. Samotnou mě to strašně trápí a nedovedu představit, že budu celý život předstírat přede všemi, že jsem v pohodě a pak za zavřenými dveřmi skoro nevědět co dál. Předem děkuji za odpověď