Mít dítě?

Hezký den, je mi už přes 30 let,jsem bezdětná a přemýšlím, zda dítě chci. Lépe řečeno děti zřejmě chci, ale zatím se na to necítím, nějaké ,,mateřské pudy" na sobě nepozoruji. Já si představuji celý proces takto: od velkého břicha až po šílenou pubertu, kdy nevím, zda budu schopna mít vlastní dítě vůbec ráda.Nemyslím si, že nemám ráda děti, starala jsem se o 2-letou holčičku a když jsem ji dala do pyžamka a postýlky, tak mě až píchlo u srdce (nevím správně, jak ten pocit popsat), jak byla roztomilá, prostě k ,,umazlení". A to bylo víceméně cizí dítě. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela,asi proto,že mé vztahy nebyly skvělé, tak jsem brala, že si pořídím dítě, aby alespoň něco v mém životě mělo smysl. Nyní jsem si však našla přítele, se kterým je vše skvělé i po několika letech a bojím se,že ten klid a pohoda se z našeho vztahu narozením dítěte vytratí. Miluji, když se večer jen tak válíme u televize, nebo celý víkend nic neděláme,můžeme jet kamkoli, cestovat...Pro mě svoboda.Přítel je o 10 let starší a samozřejmě už po dítěti touží. Také jsem s ním o tom mluvila,netlačí mě, jen upozorňuje, kolik nám je oběma let. Já jsem nerozhodná, vím, že dítě později bude velký problém (po 30 je většinou problém otěhotnět). Ještě dodám, že už kupuji věci do výbavy pro dítě, v bydlení počítám jako samozřejmost dětský pokoj, nebo dva... Sama nevím, co vlastně chci.Je mi jasné, že mi nemůžete poradit - měj dítě/neměj dítě, spíše hledám nadhled a pohled někoho nezávislého. Děkuji Vám za Váš čas.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozhodování, o kterém píšete, je opravdu příliš složité na to "smáznout to" pár větami a minutami. Souhlasím s vámi, že narození (a vlastně již početí) dítěte mnoho změní v životě jednotlivce i páru. Některé věci přestanou být možné či jsou složitější, zároveň však přibude mnoho nového - radostí i starostí. Přijde mi zodpovědné a poctivé, že si uvědomujete, jak moc to váš život může ovlivnit i to že vše nebude jen "růžové". Zároveň však potřeba přílišné jistoty a zodpovědnosti může být značně svazující. Za důležitý indikátor považuji co s vámi dělá, pokud jste s nějakým dítětem v kontaktu, možná by pro vás mohl být zajímavý i "průzkumný" pobyt, kdy byste s nějakými přáteli, kteří již dítě mají, strávila den či více třeba na dovolené či na návštěvě. To by vám mohlo pomoci získat bližší představu jak to život ovlivňuje a co to s vámi dělá. I když s vlastními dětmi člověk situace prožívá poněkud jinak než s cizími, může to pro vás být vodítkem. Zajímavé by též mohlo být, kdybyste měla možnost se o své pochyby podělit a zjistit, jak to prožívaly jiné ženy. (Pochyby o kterých píšete mi nepřijdou příliš neobvyklé.) Za velmi důležité v rozhodování považuji i partnerský vztah, to zda je vám v něm dobře, zda spolu dokážete o důležitých věcech komunikovat a podporovat se. Možná by pro vás bylo vhodné to probrat i v psychoterapii. Je možné, že řada pochyb a obav souvisí např. s vašimi problematickými vztahy a zkušenostmi v minulosti a tímto způsobem byste si mohla ujasnit nakolik to spolu souvisí a jak s tím dále zacházet. Závěrem bych vám přál, aby se vám dařilo nepodléhat tlakům "co by se mělo" a dospěla jste ke svobodnému rozhodnutí, ať již bude jakékoli. Hodně štěstí!


Zpět na seznam