Necítím se dobře
Už dřív se mi stávalo, že jsem byla nadměrně nervózní ... teď se tak cítím skoro furt, nevím, jestli to dokážu popsat, ale cítím neustálý neklid a posledních pár týdnů se toho nemůžu téměř zbavit, někdy stačí nějaká drobnost typu, že třeba něco nestíhám, ale často nedokážu najít racionální důvod proč. Jsem studentka, když jsem například tedy ve škole nebo mám nějakou aktivitu, tyto pocity nejsou tak silné, ale jsem třeba podrážděná a náladová, mám přehnané reakce.
Snažila jsem se toto řešit, zvolnila jsem tempo ve škole, zkouším pracovat s dechem, ale stále se nemůžu zbavit těchto pocitů, navíc jsem měla nedávno úmrtí v rodině a od té doby jsem dost plačtivá i když třeba v tu danou chvíli nemám důvod.
Velký problém vidím v tom, že se snažím zvolnit, nebýt uspěchaná a přetížená, ale jakmile nejsem právě v nějakém tempu tak ty mé pocity jsou horší, nedokážu se uvolnit. A ve chvíli kdy jsem zase ve svém uspěchaném tempu tak se ozve moje tělo buď bolestmi pohybového aparátu nebo nějakou infekcí dýchacích cest (typicky například ve zkouškovém období).
Netuším, co si počít, neumím svůj problém moc definovat, ale jednoduše se necítím dobře a nevidím důvod, proč se tal necítím...
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, zdá se mi, že své problémy popisujete výstižně a že důvody, které uvádíte bohatě dostačují k vysvětlení, proč se cítíte špatně. Ve své praxi jsem se setkal s řadou lidí, kteří vlivem dlouhodobého nastavení (např. sklony k napětí) v kombinaci s aktuálními událostmi (např. zátěž v práci, nespokojenost v osobním životě, ztráta, nedostatečná podpora ve vztazích ..) zažívali dlouhodobě napětí, nebo třeba úzkosti či deprese.
Strategie odhánění těchto pocitů činností do určité míry pomáhá, pokud je jí přemíra, připomíná spíše vytlukání klínu klínem nebo útěk do horečné aktivity a může vést i k hromadění prožitků či psychosomatickým potížím.
V hledání dalších způsobů, jak se s těmito vlivy vyrovnávat by vám pravděpodobně pomohla psychoterapie. Sebepodpůrné aktivity jako např. dechová cvičení, relaxační cvičení, jóga či tai-taiči jsou většinou přínosné a vhodné, nicméně ve vaší situaci nemusí být jejich efekt dostatečný.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, píšete, že jste studentka, nedávno jste měli úmrtí v rodině a bývala jste nervózní i dříve. Už podle toho si troufám odhadnout, že se vám mohlo nastřádat hodně důvodů k tomu, abyste byla přetažená. Možná nejste – podobně jako já – člověk s příliš překypujícím sebevědomím a máte sklon klást na sebe velké nároky. Když jste v zápřahu a stresu není ještě přes míru, zaměstná vás to, ale ještě to zvládáte. Pokud ale tempo roste, začne toho už být příliš – a paradoxně i po zpomalení se cítíte špatně. Moje zkušenost je, že stres se ve mně někde ukládá a pak ani ve chvílích klidu nejsem v pohodě: vědomou částí mysli sice nic neřeším, ale dřívější nálož smutku a přetažení jakoby odněkud vystupovala na povrch, já už si ani nepamatovala, z čeho jsem smutná a přetažená, ale je mi zle. Smutek a únavu jako bych jen někam v sobě schovala, čilou aktivitou je přehlušila – a ony mě najednou zdánlivě už bez důvodu přece jen dohánějí. Pokud jsem blízko v odhadu, doporučila bych vám udělat si takový úklid: vzpomenout si, co všechno náročného jste v poslední době musela zvládnout, nechat svoji duši to znovu prožít, klidně i oplakat a dovolit si být vědomě smutná a unavená, dovolit si pořádný odpočinek, udělat si radost, sama sebe za všechno, co jste musela zvládnout, ocenit a případně se také někomu pořádně ze všeho vypovídat - nahlas vyslovený a s někým sdílený smutek může snáz odejít. A kdyby to nepomohlo a vaše nepohoda trvala dlouho, vyhledala bych na vašem místě pomoc psychoterapeuta – někdy to člověk sám bez pomoci nezvládne a je dobře nechat se vést. Držím vám palce.
Zpět na seznam