nemám název

Dobrý den, nevím... možná je hloupé se ptát. Mám jít k lékaři? A kterému? Poslední cca 3 roky jsem bez nálady, pořád bych spala. Snažím se vyburcovat k pozitivnímu myšlení, ale nějak pořád kloužu dolů. Ale jsem jinak vitální a zdravá. Stydím se, ale jsem pořád unavená, myslím na to, jak skoncovat se životem. Mám kde bydlet, mám práci, nemám dluhy ani jiné starosti. A stejně se nemůžu zbavit pocitu, že už tu nechci být. Že už nemám sílu se čímkoli zabývat. Možná by mi stačily nějaké prášky, ale když nemám žádný problém... Myslíte, že by mi pomohl psycholog? Nechci si povídat o sobě, jen nějak srovnat hlavu. Předem děkuji za odpověď. Lenka, 50 let
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozhodně nepovažuji za hloupé že se ptáte a zdá se, že směr vhodného postupu tušíte správně. To co popisujete vypadá jako příznaky deprese. Ta může, ale nemusí mít vnější příčinu, často to bývá kombinace vnějších a vnitřních faktorů. Za vhodný postup považuji, abyste se objednala a navštívila psychiatra - ten může předepsat léky, které vám uleví a tím se i vytvoří prostor pro případné další reálné změny ve vašem životě. Zároveň bývá většinou vhodné začít s psychoterapií (psychiatr, psycholog) - ta může pomoci myšlenky utřídit, získat na problémy další pohled, hledat řešení, ulevit si atd. (i když, jak asi tušíte povídání o sobě se nevyhnete :) Pokud by objednací doba byla dlouhá, můžete navštívit krizové centrum (bez objednání) či situaci probrat s praktickým lékařem - i ten může některé druhy léků proti depresi předepsat. Výše uvedené postupy dokáží výrazně pomoci většině lidí s obdobnými problémy. Přeji, ať je lépe i vám.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme, že jste se s důvěrou obrátila na naši poradnu. Je dobře, že se ptáte a snažíte se svou situaci řešit. Na jedné straně píšete, že jste vitální a zdravá, nemáte problémy, ale na druhé straně jste unavená, bez nálady, s pocitem, že už tu nechcete být. Rozhodně by bylo dobré obrátit se na psychologa, psychoterapeuta či psychiatra. Nemáte se za co stydět, to, co popisujete, vypadá na projevy deprese či nespokojenosti se svým životem. Zkuste se zamyslet nad tím, co Vám chybí, třeba to může být nedostatek koníčků, zájmů, nesplnění osobních cílů apod. Věřím, že se Vám podaří za pomoci odborníka Vaši situaci vyřešit, máte zázemí i potenciál. Moc Vám držím palce.


Zpět na seznam