nemoc

Dobrý den, už delší dobu trpím depresí a nespavostí (léčím se). V tomto období už nemám sílu zvládnout ("normálně") slovní, (nebo hlasitým bušením ) "kritiku" sousedky. Využije (odmalička) každé i sebemenší příležitosti, aby si mohla stěžovat.Trápí mě i myšlenky na ukončení života, v tomto stavu mě i každá drobnost přivádí do stále hlubší deprese.Nemám sílu se jakkoliv bránit, rodiče se mě nikdy nezastali. Dnes jsem si opět vyslechla, že mě bylo v noci slyšet (šla jsem si kolem 4h napít, a už jsem neusnula, donutila jsem se vydržet ležet asi do 6h), mluvení staré paní se děje každodenně tak hlasitě, že jí rozumím každé slovo. Jen podotknu, že kromě mě jí nikdo z domu nevadí...dnes vyrukovala s tím, že ted jsem zase něco udělala, co jí vadí, byl slyšet její velmi pronikavý hlas, ale odpoledne se ode mě nic neozývalo... už nevím, co dělat, snažím se nebýt doma apod., ale to vždy nejde. Poradíte mi, prosím, jak to v tomto špatném období s ní zvládnout? Děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den. Zdá se, že aktuální způsob léčby není dostatečně účinný a že i bez značné zátěže, v podobě problematického soužití v domě, by váš stav zřejmě nebyl dobrý. V první řadě bych považoval za vhodné, abyste o svém stavu mluvila se svým psychiatrem. Společně pak hledejte možnosti zlepšení – možná bude stačit změnit či navýšit léky, možná by vám pomohla hospitalizace, která by kromě úpravy medikace přinesla i změnu prostředí a tím určitou formu oddychu. Podporou by vám mohla být i psychoterapie a další aktivity mimo domov. Pokud váš psychiatr není aktuálně dostupný, můžete využít služeb některého z krizových center nebo situaci alespoň probrat na lince důvěry. Držím vám palce.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Cítím z vašeho dotazu, že se opravdu trápíte, že vám není dobře. Podobné věci se mi stávaly, když jsem měla ataku psychózy. Probudil mě například něčí křik, často křik někoho z rodiny, a když jsem pak celá vystrašená doběhla do pokoje se podívat, co se stalo, většinou jsem dotyčného vzbudila, protože celou dobu spal. Nedávalo mi to smysl a dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, že ten křik pochází z mé hlavy. Napadlo mě tak, zda část z toho, co slyšíte, nemůže být také halucinace, jako to bývalo u mě. Nicméně pokud máte skutečně nerudnou sousedku, snažte se myslet více na sebe než na ni. Dělat něco příjemného, co vás těší. Stanovit si vždy nějaký malý cíl a pomalu jít za ním, tak, abyste ho dokázala splnit. Také pomáhá o tom mluvit s lékařem. Pokud máte myšlenky na ukončení života, zkuste využít některý z krizových kontaktů na stránkách stopstigmy, zavolat někam a promluvit si o tom.


Zpět na seznam