Nenávist k sobě
Dobrý den,
píšu, protože už nevím, co mám dělat. Od základní školy trpim zachvatovym přejídáním. Setkala jsem se i s šikanou, rozvod rodičů a problémy kolem toho atd. Teď jsem na střední škole ve třetím ročníku na umělecké škole, pořád resim své problémy jídlem, zvracim vše co sním a stejně nehubnu, dokonce jsem kvůli tomu, abych zhubla, začala brát pervitin (zatím jen párkrát). Mám pocit, že mě nikdo nikdy nebude mít rád, protože nejsem dost dobrá a ošklivá. Buď myslím na to, kolik kalorií už jsem dnes měla nebo na sebevraždu, kterou jsem chtěla spáchat už když jsem s tímhle vším začínala, tzn. od sedmé třídy na zakladní škole. Nechci to říkat rodičům, nic z toho neví.Navíc nemáme dobré vztahy v rodině. Kamarádům se mi taky nechce nic říkat, mám problém věřit lidem. Hlavně když něco takového naznačím tak to nikdo nebere vážně-rodiče ani kamaradi. Táta mi dokonce řekl, že sebevraždu může spáchat jen idiot. Tajně doufám, že mi někdo pomůže nebo to už konečně skončí, ale pořád nic.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, vzhledem k tomu, jak intenzivně a dlouho vaše obtíže trvají by bylo opravdu na místě navštívit odborníka - psychiatra či psychologa. Domnívám se, že je potřeba stabilizovat vaše obtíže s jídlem, zároveň mám ale pocit, že vám v životě dělá problémy a chybí řada dalších věcí. Máte nějaké blízké přátele či příbuzné s kterými je vám dobře a o které se můžete opřít? Máte místo nebo činnost při které je vám dobře? I tyto věci je možno s psychologem řešit. Dokonce existují terapeutické skupiny pro dospívající, které s řešením těchto potíží pomáhají. Je pravděpodobné, že podporu, zázemí a radu byste mohla najít i v Nízkoprahovém klubu pro děti a mládež, které jsou v řadě měst.
Hodně štěstí, nevzdávejte to
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, I když jsou Vaše obtíže velmi vážné, sebevražda je vždy špatné rozhodnutí. Chápu, že zlehčování Vašich myšlenek na sebevraždu vám nepomáhá. Přemýšlím proto, za který konec byste to měla vzít, abyste mohla začít znovu. Prakticky nic z toho, co popisujete jako své způsoby řešení problémů, se mi nezdá jako dobrá taktika. Znám paní, která řešila obdobné problémy pervitinem a vedlo to jen k tomu, že si přidělala další problém a psychicky jí to v důsledku velmi přitížilo. Člověk, který je ve stresu, nemůže jen tak zhubnout. Pokud po tom toužíte, doporučila bych sportovat, hýbat se, pracovat na vzduchu, tím se vystavovat slunečnímu záření a dodávat tělu endorfiny přirozenou cestou. ( Byla jsem v lázních, v klidu jsem jedla, sportovala, procházela procedurami a zhubla jsem asi 5 kg). Zkuste se prosím obrátit na psychiatra nebo psychologa, kterému se budete moci svěřit, není dobré být na vše sám. Pokud jde o problémy s příjmem potravy, tak na ty se specializuje online poradna www. anabell.cz. Terapie je určitě cestou k zotavení. Přeji, ať se to brzy zlepší.
Zpět na seznam